Živnostenská banka Praha na pohlednicích: palác na Příkopě 1900

Když se v roce 1896 otevíraly brány nového paláce Živnostenské banky na Příkopě, neexistovala v českých zemích reprezentativnější budova české finanční instituce. Architekt Osvald Polívka, sochař Stanislav Sucharda a další tvůrci vytvořili palác, který se okamžitě stal jedním z nejfotografovanějších míst Prahy. Pohlednice s motivem Živnostenské banky tvoří sběratelsky atraktivní kategorii pražských architektonických pohlednic.

Živnostenská banka: kolébka českého kapitálu

Živnostenská banka pro Čechy a Moravu byla založena v roce 1868 jako reakce na hospodářské emancipační úsilí českého národa. Cílem bylo poskytnout úvěr českým živnostníkům, řemeslníkům a podnikatelům, kteří se obtížně dostávali k německy ovládanému bankovnímu kapitálu rakouské monarchie.

Banka se rychle stala největší českou finanční institucí. Do první světové války ovládala významné průmyslové podniky, financovala stavební a infrastrukturní projekty a podporovala české kulturní instituce. Její podpora pro Národní divadlo, Sokol a další národně orientované spolky byla zásadní.

Palác na Příkopě

Když banka v 90. letech 19. století potřebovala reprezentativní sídlo, padla volba na pozemek Na Příkopě 20 v centru Prahy. Stavbou byl pověřen architekt Osvald Polívka (1859–1931), jeden z nejvýznamnějších českých architektů přelomu století. Hlavní budova byla dokončena v roce 1896, později se rozšířila o další části.

Palác je kombinací neorenesance a rané secese — masivní kamenná fasáda s ozdobnými prvky, plastiky, alegorické postavy. Polívka zde uplatnil přístup, který později rozvinul při dalších slavných stavbách (Obecní dům, Palác U Nováků, dům U Topičů). Palác Živnostenské banky byl jeho první velkou pražskou zakázkou.

Sochařská výzdoba

Polívka spolupracoval s předními českými sochaři přelomu století:

• Stanislav Sucharda (1866–1916) — autor hlavních alegorických soch na fasádě
• Bohuslav Schnirch (1845–1901) — sochař známý z výzdoby Národního divadla
• Ladislav Šaloun (1870–1946) — pozdější autor Husova pomníku na Staroměstském náměstí

Alegorické postavy reprezentují obchod, průmysl, řemeslo a další obory podnikání, které banka financovala. Polívkův palác byl ve své době považován za vrchol české sebevědomé architektury rakousko-uherského období.

Živnostenská banka na pohlednicích

Reprezentativní budova v centru Prahy se okamžitě stala oblíbeným motivem pohlednic. Vydavatelé reagovali a tiskli pohlednice s touto stavbou v různých kompozicích:

Celkový pohled na palác

Klasický motiv — pohled z protějšího chodníku Na Příkopě, často v perspektivě. Litografické pohlednice z let 1900–1910 zachycují tehdejší atmosféru ulice se zavedenou tramvajovou tratí, koňskými drožkami a pražskými chodci v dobovém oblečení.

Detaily fasády a soch

Méně časté, ale sběratelsky atraktivní. Pohlednice s detaily Suchardových alegorií, vstupního portálu nebo balkonu jsou klasickými ukázkami architektonické fotografie přelomu století.

Pohledy na Příkopy

Široké panoramatické pohledy na celou ulici Na Příkopě s palácem Živnobanky v záběru. Tyto pohlednice slouží i jako historický dokument vývoje ulice — můžete porovnávat dnešní podobu s tou před 125 lety.

Slavnostní akce

Pohlednice z otevření nových poboček, jubileí banky (1918, 1928, 1938) nebo z národních manifestací před palácem. Často s davy, vlajkami, sokoly v krojích.

Vývoj banky po roce 1918

Po vzniku Československa se Živnostenská banka stala jednou ze čtyř největších bank republiky. V meziválečném období financovala významné průmyslové podniky — Škoda Plzeň, Tatra Kopřivnice, ČKD a další.

Po roce 1948 byla banka v rámci znárodnění začleněna do státního bankovního systému. Pražská centrála fungovala pod různými jmény až do roku 1989. Po sametové revoluci se Živnostenská banka znovu osamostatnila a v roce 2003 se sloučila s HVB Bank do nové struktury, která se později přejmenovala na UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Palác Na Příkopě dnes slouží této bance.

Co dělá pohlednici Živnostenské banky cennější

Datace před 1918. Litografické pohlednice z let 1900–1914 s nápisy „Gewerbebank" nebo „Živnostenská banka" jsou sběratelsky nejatraktivnější.

Detail Suchardových soch. Pohlednice s detaily alegorické výzdoby od Stanislava Suchardy mají bonus pro sběratele českého sochařství.

Slavnostní akce. Pohlednice z jubileí banky (50 let v roce 1918, 70 let v roce 1938) jsou specifická pamětní kategorie.

Pohled na celé Příkopy. Široké panorama s palácem v záběru spolu se sousedními budovami (Obecní dům, hotel Ambassador) je oblíbený motiv.

Provenience. Pohlednice odeslaná z banky někomu obchodnímu partnerovi (s razítkem nebo úřední korespondencí) má historickou hodnotu.

Co si může sběratel odnést

1. Identifikujte motiv — Živnostenská banka, palác Na Příkopě, detaily fasády
2. Datace — pohlednice před 1918 jsou nejcennější
3. Hledejte detaily soch — Sucharda, Schnirch, Šaloun
4. Pokud je nápis německy („Gewerbebank" nebo „Böhmische Gewerbebank"), je to z období Rakouska-Uherska
5. Pohlednice z jubileí banky mají sběratelský bonus

Kde u nás v e-shopu pokračovat

• Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — pražské architektonické motivy
• Pohlednice ČR velký formát od 1950 — poválečné pražské pohlednice
• Pohlednice Rakousko malý formát do roku 1950 — habsburské „Gewerbebank" motivy
• Pohlednice hrady a zámky — pražské paláce a vily

Časté otázky

Kdy byla Živnostenská banka založena?

Živnostenská banka pro Čechy a Moravu byla založena v roce 1868 jako reakce na hospodářské emancipační úsilí českého národa. Cílem bylo poskytnout úvěr českým podnikatelům, kteří se obtížně dostávali k německy ovládanému bankovnímu kapitálu rakouské monarchie.

Kdo navrhl palác na Příkopě?

Architekt Osvald Polívka (1859–1931), jeden z nejvýznamnějších českých architektů přelomu století. Palác byl jeho první velkou pražskou zakázkou. Později navrhl také Obecní dům, palác U Nováků a dům U Topičů. Hlavní budova Živnobanky byla dokončena v roce 1896.

Kdo vytvořil sochy na fasádě?

Hlavní alegorické sochy navrhl Stanislav Sucharda (1866–1916), další části Bohuslav Schnirch (autor výzdoby Národního divadla) a Ladislav Šaloun (pozdější autor Husova pomníku). Alegorie reprezentují obchod, průmysl, řemeslo a další obory podnikání.

V jakém slohu je palác postaven?

Kombinace neorenesance a rané secese. Polívka zde uplatnil přístup, který později rozvinul při dalších slavných stavbách (Obecní dům, Palác U Nováků). Palác Živnostenské banky je považován za vrchol české sebevědomé architektury rakousko-uherského období.

Co se s Živnostenskou bankou stalo po roce 1989?

Po sametové revoluci se Živnostenská banka znovu osamostatnila. V roce 2003 se sloučila s HVB Bank Czech Republic a později se nástupnická banka přejmenovala na UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia. Palác Na Příkopě dnes slouží této bance.

Kolik stojí pohlednice paláce Živnostenské banky?

Běžná tříbarvotisková pohlednice z 30. let stojí 40–100 Kč. Litografické pohlednice z přelomu století (1900–1914) v dobrém stavu se prodávají od 150 Kč. Vzácné pohlednice s detaily Suchardových soch nebo z jubileí banky mohou přesáhnout několik set.