Velikonoční pohlednice: jarní pozdravy, koledači a beránci z přelomu století

Velikonoční pohlednice tvorí po vánočních druhou nejhustší kategorii svátečních pohlednic v Čechách. V Čechách na přelomu století byly Velikonoce po Vánocích druhým největším svátkem — společenský a náboženský význam, jarní oživení po dlouhé zimě. Vydavatelé reagovali a tiskli pohlednice v miliardach kusů mezi roky 1898 a 1939.

Proč se Velikonoce posílaly tak masově

Pohlednice se posílaly především v týdnu před velikonocemi a o samých svátcích. Měšťané posílali na venkov, vesnice si posílaly mezi sebou. Poštovní síť byla v těchto dnech výrazně zatížená.

Typické velikonoční motivy

Beránek

Symbol Krista jako Beránka Božího. Klasický náboženský motiv. Beránek s bílou korouhví s červeným křížem, která symbolizuje vzkříšení. Často se obrázek doprovázel textem „Alleluja" nebo „Vzkříšení Páně".

Koledači s pomlazkami

Mladí chlapci s vrbovými pomlazkami, kteří v pondělí velikonoční cestují po vesnici. Žert, recitace koled, žádost o vejčko. Velmi oblíbený folklorní motiv.

Kraslice

Ozdobená vejčka, často v tradičním českém a moravském vzoru — vyškrábané (kraslice), voskované (batikované), oblepené slámou. Pohlednice s kraslicemi z let 1900–1930 jsou etnograficky cennými dokumenty regionálních tradic.

Velikonoční květiny

Konvalinky, pomněnky, prvosenky, kočičky vrby. Jarní květiny v kombinaci s vejčky a beránky.

Děti a Velikonoce

Mladé děti v kroji připravující kraslice nebo s pomlazkou. Často idealizovaný venkovský motiv. Marie Fischerová-Kvěchová byla mistryní těchto motivů.

Vzkříšení Páně

Náboženský motiv. Kristus vstaje z hrobu, andělé kolem něj, paprsky světla. Klasický akademický styl, který se objevoval na pohlednicích z konce 19. století.

Jarní krajina

Rozkvétající jabloně, vrby s kočičkami, čerstvě zoraná pole. Jarní krajina bez konkrétního velikonočního symbolu — jen jako alegorie svátku jara a obnovy.

Slavní výtvarníci velikonočních pohlednic

Mikoláš Aleš (1852–1913)

Alešovy velikonoční motivy se silnými českými a folklorními prvky. Koledači, vesnické sváteční scény, čestí světci. Velmi vyhledávané.

Adolf Liebscher (1857–1919)

Akademický styl. Vzkříšení Páně, Madona u prázdného hrobu, andělé. Liebscherovy velikonoční pohlednice tvorí sběratelskou klasiku.

Marie Fischerová-Kvěchová (1892–1984)

Dětské motivy ve folkloristickém stylu. Mladé děti v kroji připravující kraslice nebo recitující koledy. Velmi oblíbené v meziválečné době.

Vrcholné období velikonočních pohlednic

1898–1914. Litografická produkce. Plnobarevná chromolitografie s ručně dodělanými detaily — zlatým prachem na svatožaři, hvězdami z fólie, vlepenou stuhou.

1918–1939. Meziválečná produkce. Přechod na tříbarvotisk a fotopohlednice.

1939–1945. Protektorátní pohlednice. Méně vydávané, někdy s německým textem.

1948 a dále. Náboženské motivy ustupují světským — jarní krajina, dětské motivy, koledniči. Převážně ofsetový tisk.

Co dělá velikonoční pohlednici cennější

Litografie z let 1898–1914. Vrchol české pohlednicové produkce.

Ručně dodělané detaily. Zlatý prach, vlepené stuhy, hvězdy z fólie.

Podpis slavného výtvarníka. Aleš, Liebscher, Fischerová-Kvěchová.

Folklorní motiv. Pohlednice s konkrétními regionálními kroji nebo zvyky mají etnografickou hodnotu.

Prošlá poštou. Pohlednice z konkrétního velikonočního dne (1910, 1925) z konkrétního města je dokumentem doby.

Co si může sběratel odnést

1. Identifikujte motiv — beránek, kraslice, koledač, vzkříšení
2. Podívejte se na podpis v rohu — Aleš, Liebscher, Fischerová-Kvěchová
3. Zkontrolujte techniku — litografie z let 1898–1914 je vrchol
4. Hledejte ručně doplněné detaily — zlatý prach, vlepené stuhy
5. Mrkněte na razítko — datum konkrétních Velikonoc má dokumentační hodnotu

Kde u nás v e-shopu pokračovat

• Ostatní sváteční pohlednice — velikonoční, vánoční a další sváteční motivy
• Pohlednice malířství — umělecké velikonoční ilustrace
• Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — české velikonoční motivy meziválečné doby
• Pohlednice Rakousko malý formát do roku 1950 — habsburské „Fröhliche Ostern"

Časté otázky

Co je beránek na velikonoční pohlednici?

Symbol Krista jako Beránka Božího. Zobrazován s bílou korouhví s červeným křížem, která symbolizuje vzkříšení. Klasický náboženský motiv velikonočních pohlednic, který se objevuje od konce 19. století dodnes.

Proč se velikonoční pohlednice posílaly tak masově?

Protože Velikonoce byly v Čechách po Vánocích největším svátkem. Společenský, náboženský i jarní význam. Lidé si posílali pozdravy mezi městy a vesnicemi a vydavatelé produkovali pohlednice v miliardach kusů mezi roky 1898 a 1939.

Kolik stojí stará velikonoční pohlednice?

Záleží na technice, podpisu a stavu. Běžný tříbarvotisk z meziválečné doby stojí 30–80 Kč. Litografie z přelomu století s ručně dodělanými detaily v dobrém stavu se prodává od 100 Kč výš. Pohlednice s podpisem Mikoláše Aleše nebo Marie Fischerové-Kvěchové mohou přesahovat tisícovku.

Kdo byla Marie Fischerová-Kvěchová?

Česká ilustrátorka (1892–1984), která se specializovala na dětské a folkloristické motivy. Její velikonoční pohlednice s malými dětmi v kroji připravujícími kraslice nebo recitujícími koledy patří mezi nejvyhledávanější meziválečnou produkci.

Co byl tradiční velikonoční text na pohlednici?

Klasické formulace: „Veselé Velikonoce", „Požehnané Velikonoce", „Radostné Velikonoce", „Alleluja, Vzkříšení Páně!". Německé verze: „Fröhliche Ostern". Po roce 1948 se náboženské formulace nahrazovaly světskými.

Existují velikonoční pohlednice z protektorátu 1939–1945?

Ano. Velikonoční pohlednice z období protektorátu jsou méně časté, často s německým textem nebo dvojjazyčné. Sběratelsky zajímavé, dokumentují náladu období.