🏛️ Stara pohlednice T. G. Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk na pohlednicích: první Český prezident

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) je źkladní postavou českých dějin 20. století. Filozof, sociolog, poslanec rakouské říšské rady, emigrant, organizátor zahraničního odboje a konečně první prezident Československé republiky. Sedmnáct let úřadování v Hradčanském kanc eláři ho proměnilo v sym bol moderní české demokracie.

Pohlednice s Masarykem tvoří jednu z nejbohatších sběratelských kategorií české pol it ické ikonografie. Vznikaly od roku 1918 do jeho smrti v roce 1937 — a pak ještě dlouho po ní.

Dráha před politikou

Tomáš Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně na jižní Moravě. Otec Josef byl slovenský kocar (pochazel z Kopčan na Slovensku), matka Terezie Kropáčková byla česká německy mluvící s vybornými pedagogickými schop nostmi. Tomáš vystudoval gymnázium v Brně a vídeňskou univerzitu (doktorát filozofie 1876).

V roce 1878 se v New Yorku oženil s americkou ucitelkou klavíru Charlotte Garrigue (1850–1923), která mu přinesla jako vykou st redni jméno „Garrigue“ — nezvyklý výběr pro evropského muže, který měl symbolizovat partnerské manselstvo. Měli pět dětí: Alici, Herberta, Jana, Eleanor a Olgu.

Od roku 1882 působil jako profesor filozofie na praze̍ské univerzitě (české části Karlo-Ferdinandovy univerzity). V politice začal v 90. letech — založil mladoceskou stranu Pokrokovou („realistické hnutí“), bojoval proti antisem itism u v hilsneriádě (1899) a v letech 1907–1914 z asedal jako poslanec rakouské říšské rady.

Zahraniční odboj 1914–1918

V květnu 1914 Masaryk odjel z Prahy do Západní Evropy s plánem organizovat zahraniční odboj proti Rakousku-Uhersku. Jeho cesta vedla přes Paříž, Londýn, do USA a do Ruska. Základní milniky:

  • 1915 — založení Českého komitetu zahraničního (Paříž) s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem
  • 1916 — proměna na Československou národní radu
  • 1917 — organizace Československých leg ií v Rusku
  • 1918 — jednání v USA, přesvědčění prezidenta Wilsona
  • 18. října 1918 — Washingtonská deklarace, vyhlášení nezávislosti

Po vyhlášení republiky 28. října 1918 (Praha) byl Masaryk in absentia zvolen 14. listopadu 1918 prvním prezidentem Československé republiky. Do Prahy se vrátil 21. prosince 1918.

Sedmnáct let prezidentem (1918–1935)

Masaryk byl zvolen prezidentem celkem čtyřikrát (1918, 1920, 1927, 1934) — vy užival ofic ialční pos t „President Osvoboditel“, který mu byl symbolicky přiznán. Mezi jeho klicove rysy patrily:

  • Konzistentní pod pora demokracie a parlamentního režimu
  • Snaha o vyrovnání Čechů, Slováků, Němců a dalších národností
  • Kontinuální dial og s in tel ekt uální elitou (Čapek, Pavel Eisner)
  • Tvář republiky v zahraničí — vede ní ČSR jako morální sily

V prosinci 1935 ze zdravotních důvodů abd ik oval ve prospěch Edvarda Beneše. Zemřel o necele dva roky později v Lan ech.

Úmrtí a pohřeb 1937

T. G. Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech ve věku 87 let. Pohřeb se konal 21. září 1937 a stal se největší pol it ickou událostí první republiky. Smuteční průvod šel z Hradčan přes Karlův most na Wilsonovo nádraží (dnes Hlavní nádraží), kde se urna a ostatky převezly do Lán. Účast lidí v Praze byla obrovská — podle dobových odhadů stovky tisíc.

Masaryk byl pohřben v rodinné hrobce v Lánech vedle své manželky Charlotte (úmrtí 1923). Jeho hrob zůstává dodnes jedním z nejnavštěvovanějších českých pamiátniků.

Masaryk na pohlednicích

Pohlednice z exilu (1914–1918)

Vzn ikly v Paříži, Londýně, USA a v Rusku. Sběratelsky velmi vzácné — cena 300–800 Kč.

Prezidentske portretne pohlednice (1918–1935)

Klasický žánr. Masaryk v generalské uniformě, v civilním oblečení, na koni. Vydávané v ohromném množství ceskými vydavateli (Schwidernoch, B. Kočí, Minerva, Stengel).

Slavnostní události

Pamětní pohlednice z prezidentských jmenování (1918, 1920, 1927, 1934), 80. narozenin (1930), 85. narozenin (1935) a abd ik ace (1935).

Pohlednice z Hodonína a Lán

Místopisné pohlednice rodného Hodonína a prezidentského sídla Lán. Často s odkazem na Masaryka v textu.

Pamětní pohlednice z pohřbu 1937

Pohlednice z pohřbu 21. září 1937 — fotopohlednice se smutečním průvodem, prezidentskou kanc eláří v truhle, davy v ulicích. Sběratelsky velmi atraktivní.

Co dělá pohlednici s Masarykem cennější

Pohlednice z exilu (1914–1918). Velmi vzácné, vznikaly v omezených nákladech v zahraničí.

Pohlednice z 28. října 1918. Pamětní pohlednice ze vzniku republiky.

Slavnostní návštěvy. Pohlednice z Masarykových návštěv konkrétních měst (Hodonín 1924, Brno, Bratislava) jsou cennější než standardní portréty.

Pohřeb 1937. Fotopohlednice z pohřbu jsou pamětní kate g orie.

Autograf. Pohlednice s Masarykovým vlastnoručním podpisem jsou sběratelsky vrcholné — cena v tisících korun, hlavně u originálních dopisů.

Co si může sběratel odnést

  1. Identifikujte období — exil, prezidentské období, pohřeb
  2. Hledejte vydavatele — Český komitet zahraniční, B. Kočí, Schwidernoch
  3. Datace přes zadní stranu a kontext
  4. Pohlednice s konkrétní událostí jsou cennější než portrét
  5. Hledejte autograf nebo poznamku

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Časté otázky

Kdy se Masaryk narodil?

7. března 1850 v Hodoníně na jižní Moravě. Otec Josef byl slovenský kocar z Kopčan, matka Terezie Kropáčková byla česká německy mluvící. Vystudoval gymnázium v Brně a vídeňskou univerzitu (doktorát filozofie 1876).

Kdy se vdal s Charlotte?

15. března 1878 v New Yorku. Charlotte Garrigue (1850–1923) byla americká ucitelka klavíru. Měli pět dětí — Alici (1879–1966), Herberta (1880–1915), Jana (1886–1948), Eleanor (1890, zemřela jako nemluvně) a Olgu (1891–1978). Charlotte zemřela v roce 1923 v Lánech.

Co byla Washingtonská deklarace?

Vyhlášení nezávislosti Československa, které Masaryk vyhlásil 18. října 1918 ve Washingtonu. Dokument je inspirovaný americkou deklarací nezávislosti z roku 1776 a stanovil základy budoucí Československé republiky.

Kdy byl zvolen prezi dentem?

14. listopadu 1918 zvolila Prozatímní Národní shromáždení Masaryka jednomyslně prvním prezidentem Československé republiky. Do Prahy se vrátil z USA 21. prosince 1918. Celkem byl zvolen prezi dentem čtyřikrát (1918, 1920, 1927, 1934).

Kdy zemřel?

14. září 1937 v Lánech ve věku 87 let. Pohřeb se konal 21. září 1937 a stal se největší pol it ickou událostí první republiky. Pohřben je v rodinné hrobce v Lánech vedle své manželky Charlotte.

Proč se mu říká „Otec republiky“?

Za jeho zásluhy na vzniku Československé republiky v roce 1918 — organizoval zahraniční odboj, přesvědčil válečné spojence o nutnosti samostatného československého státu a sym bolizovál první sedmnáct let republiky. Titul „Předseda Osvoboditel“ (President Osvoboditel) mu byl oficalčně přiznan parlamentem.

Back to blog