Štefánikova hvězdárna na Petříně: lidový chrám astronomie 1928

Když v červnu 1928 otevírala na vrcholu Petřína brany Štefánikova hvězdárna, byla to pro Československo velká událost. Po první světové válce a vzniku samostatné republiky vznikl první prazěský lidový chrám astronomie — místo, kam mohl v každý jasný večer zajít kdokoli a kouknout do dalekohledu na Mars nebo Saturn.

Pohlednice z otevření a z prvních let provozu hvězdárny patří mezi sběratelsky atraktivní pražské motivy. Tady je příběh.

Milan Rastislav Štefánik: hrdina, po kterém hvězdárna nese jméno

Milan Rastislav Štefánik (1880–1919) byl slovenský astronom, francouzský generál a jedna z tří klíčových postav vzniku Československa (vedle Masaryka a Beneše). Původně vystudoval astronomii v Praze a v Paříži, kde pracoval na hvězdárně v Meudonu. Po vypuknutí první světové války vstoupil do francouzské armády, dospěl k hodnosti generála a stal se hlavním organizátorem Československých legií v zahraničí.

4. května 1919 zahynul při letecké nehodě u Ivanky pri Dunaji při návratu z Itálie. Byl mu pouhých 39 let. Jeho jméno nesly v meziválečném Československu desítky škol, ulic, kasaren — a také nově otevřená pražská hvězdárna.

Cesta k otevření hvězdárny

Iniciativu k výstavbě hvězdárny měla Česká astronomická společnost, založená v roce 1917 českými amatérskými astronomy v čele s Karlem Andelem a J. J. Frichem. Společnost chtěla zpřístupnit astronomii široké veřejnosti — nikoliv pouze akademikům.

Po čtyřech letech sbírek a příprav byl zvolen pozemek na vrcholu Petřína, který věnoval Magistrát hlavního města Prahy. Výstavbu řídil architekt Jan Falta. Hvězdárna byla slavnostně otevřena 24. června 1928 za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka.

Petrřín: ideaĺní místo

Vrchol Petřína (327 m. n. m.) má v Praze výjimečnou polohu — dostatečně vysoko nad městskou inverzí, přitom dosažitelný pražskou lanovkou. Hvězdárna stojí nedaleko Petřínské rozhledny (1891) a bludiště — v rámci přírodního parku, který město zřídilo už po roce 1825.

V době otevření byla Praha jen částečně zastavěna — světelné znečištění bylo několikanásobně nižší než dnes a podmínky pro pozorování byly výborné.

Vybavení a provoz

Hvězdárna měla od počátku dvojí funkci: veřejný večerní program pro návštěvníky a odborné pozorování pro členy ČAS. Hlavním dalekohledem byl historický Zeissův refraktor, který byl postupně doplňován dalšími přístroji.

Program zahrnoval:

• Večerní pozorování pro veřejnost — každý jasný večer
• Denní pozorování Slunce — cez speciální filtry
• Přednášky a kursy — amatérská astronomie
• Odborná činnost — fotografické dokumentování kompozice oblohy

Štefánikova hvězdárna na pohlednicích

Vznik hvězdárny v roce 1928 byl mědiální událostí. Místní pohlednicoví vydavatelé a fotografé reagovali — vznikly tematické pohlednice:

• Slavnostní otevření — prezident Masaryk, oficialí ČAS, dav
• Celkový pohled na budovu — s kopulí a Petřínskou rozhlednou v pozadí
• Detaily kopule — charakteristický architektonický prvek
• Pozorování večerní — žánrové fotky návštěvníků u dalekohledu
• Panoramatické pohledy na Prahu z Petřína — s hvězdárnou v popředí

Pohlednice z meziválečného období (1928–1939) jsou sběratelsky nejcennější. Poválečné (1945–1989) jsou častější a levnější.

Co dělá pohlednici Štefánikovy hvězdárny cennější

Datace 1928–1938. Pohlednice z prvních deseti let provozu jsou nejcennější. Slavnostní otevření v červnu 1928 je vrchol.

Spojení s Štefánikem. Pohlednice s portrétem M. R. Štefánika nebo s legionářským motivem v kombinaci s hvězdárnou má sběratelský bonus.

Fotopohlednice s dalekohledem. Žánrové fotky návštěvníků u dalekohledu jsou méně časté a sběratelsky velmi atraktivní.

Slavnostní události. Pohlednice z památných akcí (50 let ČAS, jubilea, přelety Halleyovy komety v roce 1986) mají historickou hodnotu.

Co si může sběratel odnést

1. Datace — nejcennější jsou kusy z 1928–1938
2. Identifikujte motiv — budova, kopule, dalekohled, panorama
3. Mrkněte na razítko — nejlepší kus jsou pohlednice odeslané přímo ze Štefánikovy hvězdárny
4. Hledejte propojení s Štefánikem nebo legionářským motivem
5. Stav a technika tisku — běžná sběratelská pravidla

Kde u nás v e-shopu pokračovat

• Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — pražské motivy z první republiky
• Pohlednice ČR velký formát od 1950 — poválečná Štefánikova hvězdárna
• Pohlednice ostatních osobností — portréty M. R. Štefánika a dalších legionářů
• Pohlednice z 1. světové války — legionářské motivy

Časté otázky

Kdo byl Milan Rastislav Štefánik?

Slovenský astronom (1880–1919), francouzský generál a jedna z tří klíčových postav vzniku Československa (vedle Masaryka a Beneše). Původně vystudoval astronomii, při válce se stal jedním z organizátorů Československých legií. Zahynul při letecké nehodě ve věku 39 let.

Kdy byla Štefánikova hvězdárna otevřena?

24. června 1928. Hvězdárnu otevíral prezident T. G. Masaryk za přítomnosti zakladatelů České astronomické společnosti a široké veřejnosti. Stala se první lidovou hvězdárnou v Praze.

Kdo vystavěl Štefánikovu hvězdárnu?

Iniciativu měla Česká astronomická společnost (zal. 1917). Pozemek na Petříně věnoval Magistrát hlavního města Prahy, výstavbu řídil architekt Jan Falta. Část prostředků pocházela z veřejných sbírek.

Co dělalo z hvězdárny lidový chrám astronomie?

Bylo to první pražské místo, kde si kdokoliv z veřejnosti mohl večer zajistit pozorování planet, Lun a hvězd. Tehdejší astronomie byla považována za univerzitní disciplinu pro vědce — Česka astronomická společnost ji chtěla zpřístupnit i široké veřejnosti.

Kolik stojí stará pohlednice Štefánikovy hvězdárny?

Běžná tříbarvotisková pohlednice z 60.–80. let stojí 30–60 Kč. Fotopohlednice z meziválečného období (1928–1938) se prodává od 100 Kč výš. Pohlednice ze slavnostního otevření s Masarykem nebo s portrétem Štefánika mohou přesáhnout několik set.

Stále hvězdárna funguje?

Ano. Štefánikova hvězdárna na Petříně je dnes součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Pořádá večerní pozorování pro veřejnost, přednášky a další akce pro lájce i amatéry. Funguje v podstatě nepřetržitě od roku 1928.