Slapy a vltavská kaskáda na pohlednicích: stavba přehrad 1937–1992

Vltavská kaskáda je soustava devít přehrad postavených postupně od roku 1937 do roku 1992. Přehrady proměnily tvář údolí Vltavy, zatopily několik vesnic, trampských osad a romantických zatíší, ale daly Praze a okolí elektrickou energii a regulovaly tok řeky. Pohlednice z let 1930–1992 dokumentují jak původní podobu údolí, tak postupné budování jednotlivých přehrad.

Co je vltavská kaskáda

Soustava devít vodních děl, která v sledů od pramene Vltavy až ke Praze regulovala průtok, zajištila elektrickou energii a umožnila lodění dopravu. Vznikala etapově mezi roky 1937 (Štechovice) a 1992 (Hněvkovice). Hlavní díla od jihu k severu:

• Lipno I (1952–1959) – plochou největší (4 870 hektarů), výkon 120 MW.
• Lipno II (1956–1958) – vyrovnávací nádrž pod Lipnem I.
• Hněvkovice (1986–1992) – nejmláňe dokončený stupeň, slouží jako chladící nádrž pro JE Temelín.
• Kořensko (1986–1992) – vyrovnávací nádrž pod Hněvkovicemi.
• Orlík (1954–1961) – objemem největší (716 milionů m³), výkon 364 MW.
• Kamýk (1956–1961) – vyrovnávací nádrž pod Orlíkem.
• Slapy (1949–1955) – první poválečný velký stupeň, výkon 144 MW.
• Štechovice (1937–1943, dokončeno za protektorátu) – nejstarší stupeň kaskády.
• Vrané nad Vltavou (1930–1936) – nejstarší vltavské vodní dílo, předchůdce kaskády.

Slapy

Přehrada Slapy byla stavěna v letech 1949–1955. Slouží jako hlavní soutezdní nadrž pražské regionální. Vodní plocha 1 162 hektarů, hráz měří 65 m a výkon hydroelektrarny je 144 MW. Při výstavbě byly zatopené obce Žičín, Živóhostice a část obce Žabovráky. Pohlednice Slapů z 50. let dokumentují stavební práce a slavnostní otevření 1955.

Orlík

Největší vltavská přehrada objemem (716 milionů m³ vody). Hráz měří 91 m a výkon hydroelektrarny je 364 MW. Výstavba 1954–1961. Zatopilo dramatické údolí Vltavy včetně hradu Zvíkov (zachráněn díky vyšší poloze), zámku Orlík (zachráněn díky umělému zásahu) a vesnic v okolí (Cervena, Tochovice, Čimelice).

Lipno

Přehrada Lipno I (postavená 1952–1959) má plochou největší nádrž (4 870 hektarů) v celé České republice. Leží na jižní Šumavě. Vznikla zaplavením Ženíměsteckových obcí včetně Ženěrka, Frymburku (částečně), Černé v Pošumaví a desetek dalších menších obcí. Přehrada slouží jak k výrobě elektrické energie, tak k rekreaci (jachting, plavba, lyžování).

Štechovice

Přehrada Štechovice byla stavěna již za první republiky (1937–1943, dokončena za protektorátu). Sloužila jako první velké vodní dílo na Vltavě nad Prahou. Výkon 22,5 MW. Pohlednice Štechovic z let 1937–1944 jsou sběratelsky zajímavé jako předválečný a válečný dokument stavby.

Co zatopila kaskáda

Vltavská kaskáda proměnila vyznamne dramatické údolí Vltavy. Původně romantické údolí s vesnicemi, mlýny, rybářskými cestami a trampskými osadami se změnilo v souslednost širokých jezer. Trampská kultura, která v meziválečném období kvetla v údolí Vltavy (osady Yukon, Settlement, Texas), se po roce 1955 přesunula na Berounku, Sázavu a Lužnici. Pohlednice z období před zaplavením jsou sběratelsky velmi cenné – zachycují nezvratně zaniklou krajinu.

Co dělá pohlednici kaskády cennější

Pohlednice obcí před zaplavením (Černá v Pošumaví, Žabovráky, Červena) jsou historickými dokumenty. Stavební dokumentace jednotlivých přehrad z let 1949–1961 – sběratelsky atraktivní pro průmyslové historiky. Slavnostní otevření Slapů 1955 nebo Orlíku 1961 s oficiálními pamětními razítky.

Časté otázky

Kdy byly dokončeny jednotlivé vltavské přehrady?

Vrané nad Vltavou 1936, Štechovice 1943, Slapy 1955, Lipno I 1959, Orlík 1961, Kamýk 1961, Lipno II 1958, Hněvkovice 1992, Kořensko 1992.

Proč byla vltavská kaskáda postavena?

Hlavní důvody: výroba elektrické energie pro pražskou aglomeraci, regulace toků Vltavy a zamezení povodní, lodění doprava (Praha–České Budějovice) a v menší míře i zásoby pitné vody.

Co se stalo s trampskou kulturou ve vltavském údolí?

Původní trampské osady (Yukon, Settlement, Texas) v údolí Vltavy byly zatopené při stavbě Slapů a Orlíku. Tramping se po roce 1955 přesunul na Berounku, Sázavu a Lužnici. Část trampské komunity přiznala dnes existující jezera za nový domov – vznikly osady na Slapech a Orlíku.

Kolik vesnic bylo zatopeno?

Slapy zatopily Žičín, Živóhostice, část Žabovrák a desetky menších usedlostí. Orlík zatopil část Cervené, Tochovic a Čimelic. Lipno zatopilo Ženěrek (kompletně), část Frymburku, Černou v Pošumaví a desetky menších šumavských obcí.

Kolik stojí stará pohlednice vltavského údolí před zaplavením?

Běžná meziválečná pohlednice obce, která dnes již neexistuje, 200–500 Kč. Vzácné fotopohlednice Ženěrku nebo Živóhostic 300–800 Kč. Pohlednice z otevření přehrad (Slapy 1955, Orlík 1961) 100–300 Kč.

Má vltavská kaskáda pokračovat?

Po dokončení Hněvkovic a Kořenska v roce 1992 je vltavská kaskáda uzavřená. Další výstavba není plánována – vzhledem ke změněným požadavkům na ochranu přírody a k tomu, že další velká vodní díla by již neměla významný ekonomický účinek.

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Pohlednice vltavských obcí před zaplavením najdete v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950. Poválečné motivy přehrad v pohlednicích ČR velký formát od roku 1950. Hrad Orlík a Zvíkov v pohlednicích hradů a zámků. Šumavské obce zaplavené Lipnem v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950. Pro průmyslové historiky a sběratele zaniknulých obcí sběratelský oddíl.