Rok 1848 a jaro národů na pohlednicích: Slovanský sjezd a Palacký

Rok 1848 se v Evropě stal sym bol em revolučních hnutí proti starym monarchic kým režimům. Jaro národů, jak se období nazývá, zasahlo i české země — v Praze probíhaly demonstrace, vznikl Slovanský sjezd a sv at o dušní bouře byla potl ačena Windisch graetzovým bom bar dováním Starého Města. Počátek moderního českého národního obrození v jeho větsi politické formě.

Pohlednice s motivem roku 1848 tvoří významnou kategorii českých obroze nických a v lasten eckých pohlednic.

Jaro národů 1848 v Evropě

Rok 1848 byl v Evropě roken velkých revolutí. Začalo to v Paříži (únor 1848 — svrzní krále Lud vík a Filipa), šlo přes Víeň (březen 1848 — rezig nace Metternicha), Berlín, Bud apešt, Milan a m noho dalších měst. Vyžadov ali se kon stituční práva, svoboda tisku, národní nárok y, zrušení pod danáství.

V Rakouské monarchii se začala míra hnutí v březnu 1848. Císař Ferdinand I. (vy stoupil v prosinci 1848 jako jeho nástupce Frantisek Josef I.) slibil reformy, ústavu a osv obození sed lákú z poddanství.

Pražské hnutí: brežní 1848

V Praze začalo české hnutí v březnu 1848. Mladí studen ti, intel ek tuálové, některí stažší Česi a obrozenci se sezv ali. Hlavní požadavky:

• R ovno pravnění českého jazyka s něm činou
• České univerzitní prac e v češtině
• Vlastní český sněm a auton omie
• Zrušení pod danáství (konečně zaved ené v září 1848)
• Svoboda tisku

Frantisek Palacký a list do Frankfurtu

Frantisek Palacký (1798–1876), nej významnější český histor ik a obrozenský politik, byl v ducho vní po stavě celého českého hnutí. V dubnu 1848 mu přišla pozvání z Frankfurtu — měl se zúčastnit Frankfurtského parl ament u, který se sn ažil zjednotit německé země v jednom státu.

Palacký odmítl účast v Frankfurtu historickým dopisem (11. dubna 1848), kde napsal slavnou větu: „Kdyby Rakouska nebylo, museli bychom je v zájmu národů Evropy stv ořit.“ (austroslavismus). Palacký požadoval reform u Rakouska na federativní slovanský stát s rovn opravněnými národy, ne jeho zničení.

Slovanský sjezd v Praze (červen 1848)

2. června 1848 byl v Praze otevřen Slovanský sjezd — první mezi národní kon gresó slov anských národů. Pred sed al mu Frantisek Palacký. Úč ast níci pocházeli z Čech, Polska, Slovenska, Char vat ska, Slovinska, Bulharska. Cílem byla kons truk ce slov anského politického jednání v rámci Rakouska.

Sjezd nedoshel formalních závěrů — během něj proběhly v Praze sv at o dušní bouře, které sjezd přerušily.

Sv at o dušní bouře (12.–17. června 1848)

12. června 1848 — svátek Sv at o dušních — vy buchla v Praze sv at o dušní bouře. Mladí radikálové, hlavně studenti, postavili na pražských ulicích barikady. České hnutí se rozdelilo mezi radikální mladé a umírněne intelekt uál y (Palacký, Hav líč ek Borovský).

Rakouská armáda pod vel ením gen erála Alfreda Windisch graet ze reagovala tvrdě. 17. června 1848 došlo k bom bar dování Starého Města z poz ic na Strahově a Písku. Po několika dnech bo jů Praha kapit ul ovala. Sv at o dušní bouře skončily — jejich potl ač ení znamen al kone c jak ekoliv re vol uční alternat ivy v Čechách.

Vzpou ra a kone c

Po sv at o dušních bouřích byla v Praze vyhlášená výjimečný stav, kt erý trval po několik měsíců. Mnoho lidí bylo zatcených nebo vy hozených ze škol. Slovanský sjezd nebyl dokončen.

Reformy z roku 1848 — zrušení pod danáství (červenec 1848), pak ofic ialčně septemberovou ustáva 1848 a pak Stadi onová ústava 4. března 1849 — vše bylo postupně zrušeno ne ab solut ist ickým režimem císaře Frantisek Josef a I. (od prosince 1848). Bachův abs olut ismus (1851–1859) znamenal návrat ke staré monarchické formě.

Rok 1848 na pohlednicích

Litografické z přelomu století

V době národního obrození se rok 1848 stal sym bol em českého v lasten ectví. K výročnim událostem (1898 — 50. výročí, 1948 — 100. výročí) vznikla řada pamětních pohlednic. Často s portrétem Palackého a alegorickymi vy obr azeními sv at o dušních bouří.

Portréty osobností

Pohlednice s portrétem Palackého, Riegera (Frantisek La di slav Rieger, sva lák a Palackého), Hav líč ka Borovského, K. Sabiny, Vincence Štulce a dalších.

Místopisné

Pohlednice s pražskými místy spojenými s roku 1848 — Staré Město, Křižov nické náměstí, Karlův most. Často s odka zem na bom bar dování.

Pohlednice z Slovanského sjezdu

Specifická sběratelská kategorie. Vy dávané k výročnim sjezdu (100. výročí v roce 1948, 150. výročí v roce 1998).

Co dělá pohlednici cennější

Výroční pamětní. Pohlednice z 50., 100. a 150. výročí 1848.

Portrét Palackého. Reprodukce klicovych portrétů.

Pohlednice z Slovanského sjezdu. Pamětní materiály z sjezdu nebo jeho výročnich.

Sv at o dušní bouře. Alegoricke vy obr azení bom bar dování Starého Města.

Pohlednice ze Slovánska, Charvat ska, Polska. Slovanské motivy spojené s rok em 1848.

Co si může sběratel odnést

1. Identifikujte motiv — portrét, alegorie, místopisné místo
2. Výroční pamětní pohlednice mají pamětní bonus
3. Pohlednice z slov anských zemí
4. Reprodukce dobových obrazů
5. Pohlednice s text y revol učních výzev

Kde u nás v e-shopu pokračovat

• Vlastenecke pohlednice — národní obrozenské motivy
• Pohlednice ostatních osobností — portréty obrozenských politiků
• Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — pražské místopisné motivy
• Pohlednice malířství — alegoricke reprodukce

Časté otázky

Co bylo Jaro národů 1848?

Série revolučních hnutí po celé Evropě v r oce 1848. Vyžadov ali se kon stituční práva, svoboda tisku, národní nárok y, zrušení pod danáství. Začalo to v Paříži v únoru 1848 a rozšířilo se na Víeň, Berlín, Praha, Bud apešt a m noho dalších měst.

Co byl Slovanský sjezd v Praze?

První mezi národní kongres slov anských národů, otevřený 2. června 1848 v Praze. Předs edal mu Frantisek Palacký. Úč ast níci z Čech, Polska, Slovenska, Char vat ska, Slovinska, Bulharska. Cílem byla kons truk ce slov anského politického jednání v rámci Rakouska. Sjezd byl přerušen sv at o dušními bouřemi.

Co byly sv at o dušní bouře?

Pražské povstání v dnech 12.–17. června 1848 (na svátek Sv at o dušní). Mladí radikálové postavili na ulicích barikady. Rakouská armáda pod vel ením gen erála Windisch graet ze potl ačila povstání bom bar dováním Starého Města. Praha kapit ul ovala. Sv at o dušní bouře znamenaly kone c české revoluční alter nat ivy v r oce 1848.

Kdo byl Frantisek Palacký?

Frantisek Palacký (1798–1876), nej významnější český histor ik 19. století a hlavní osobnost českého obrození. Auto r Dějin národa Českého (zakládací prac e moderní české histo riografie). V r oce 1848 odmítl účast v Frankfurtském parl ament u a vy hlásil aus tro slavisticky koncept reformy Rakouska na federativní slovanský stát.

Co znamená austroslavismus?

Pol it ická koncept Frantiska Palackého, která navrh ovala reformu Rakouska na federativní slovanský stát s rovn opravněnými národy. Neměla znič it Rakousko, ale zar adit slov anské národy do rovnopravného po stav ení s Němci. Stala se základem české pol it ické myšlenky 19. století.

Kolik stojí pohlednice s rokem 1848?

Klasické pamětní pohlednice z meziválečného období stojí 150–400 Kč. Výroční pohlednice z 1898 (50. výročí) a 1948 (100. výročí) jsou cennější — 250–700 Kč. Vzácné pohlednice z roku 1898 (50. výročí za rakouské monarchie) mohou přesáhnout 800 Kč.