Pohlednice s rozhlednami: Ještěd, Petřín a český boom vyhlídkových věží

Přelom 19. a 20. století byl v Čechách zlatou érou rozhleden. Města, horské spolky a turistické společnosti stavěly vyhlídkové věže jako symbol pokroku, vlastenecké hrdosti a turistické atraktivity. Ke každé z nich vznikla série pohlednic, které dnes patří mezi sběratelské klenoty. Český boom rozhleden mezi roky 1880 a 1914 znamenal výstavbu přes 150 vyhlídkových staveb – a stejný počet rozhlednových motivů v české pohlednicové produkci.

Proč se na přelomu století stavěly rozhledny

Důvody byly tři. Turistický boom vedl horské a turistické spolky (Klub Českých turistů od 1888, Liberecko-jizerský horský spolek, Riesengebirgsverein, Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein) ke stavbě věží jako cílů pochodů a výletů. Vlastenecký symbol – rozhledny byly otevírané k výročím panovníků, k jubileu spolků a měst, jako pomníky národním osobnostem. Technický pokrok – stavba kovové nebo zděné věže na vrcholu kopce byla v 19. století technickou výzvou a města se chlubila novou rozhlednou jako moderním úspěchem.

Nejcennější rozhledny na pohlednicích

Petřínska rozhledna (1891)

Mladší sestra pařížské Eiffelovy věže, postavená k Jubilejní zemské výstavě 1891 jako volná inspirace Eiffelovkou (měří 63,5 m, její vrchol je však ve stejné nadmořské výšce jako vrchol Eiffelovky díky umístění na Petříně). Klub Českých turistů ji nechal postavit za půl roku. Pohlednice Petřínské rozhledny z jubilejního roku 1891 a z prvních let do roku 1900 jsou sběratelsky vrcholné.

Ještěd nad Libercem

Původní dřevěná rozhledna z roku 1844 byla postupně nahrazena kamennou rozhlednou s restaurací v roce 1907, postavenou Horským spolkem pro Ještědské a Jizerské hory. Současný vysílač-hotel architekta Karla Hubáčka (1973) je dnes ikonou české architektury, ale sběratelsky cennější jsou pohlednice původní kamenné rozhledny z let 1907–1963.

Žalý v Krkonoších (1892)

Kamenná věž ve výšce 1019 m, postavená hrabetem Janem Harrachem jako součást jeho turistických investic do Krkonoš. Pohlednice Žalého z přelomu století jsou klasikou krkonošské sběratelské kategorie.

Diana nad Karlovými Vary

Klasická lázeňská rozhledna postavená v roce 1914. Pohlednice Diany z meziválečné éry s výjevy karlovarských lesů. V 50. letech byla načaseně přejmenována na Rozhlednu míru, po roce 1989 se vrátila k původnímu názvu Diana.

Milíčovská věž a Milíčova rozhledna nad Milíčovicí

Současně s Petřínem vznikla řada dalších rozhleden vyvolaných jubileem Jubilejní výstavy. Pohlednice těchto rozhleden vykazují typickou litografickou kvalitu let 1890–1900.

Další významné české rozhledny

• Hostýn – moravská poutní věž u Bystrice pod Hostýnem.
• Klet’ nad Českým Krumlovem – kamenná věž z roku 1825, jedna z nejstarších v Čechách.
• Bezovec a Místo u Domazlic – chodské vyhlídkové věže.
• Popírovka u Hradce Králové – východočeská turistická věž.
• Tichavské rozhledna a další jesenické věže.

Zánik a obnova českých rozhleden

Po roce 1945 část rozhleden zanikla. Mnohé dřevěné věže shnily, kovové byly demontovány pro železo a barevné kovy. Některé věže byly v komunistickém období přejmenované a po roce 1989 získaly zpět původní jména. Pohlednice zaniknulých rozhleden (původní dřevěné věže z 19. století, některé horské věže Sudet) jsou dnes sběratelskými raritami.

Co dělá pohlednici rozhledny cennější

Cenu zvyšuje datace ze sezonního otevření – pohlednice z prvního roku po postavení rozhledny (Petřín 1891, Žalý 1892, Ještěd 1907, Diana 1914) jsou raritou. Původní konstrukce již neexistující nebo přestavených rozhleden (Ještěd před 1963) má historickou hodnotu. Poštovní razítka horských spolků (Klub Českých turistů, Riesengebirgsverein), regionální vydavatel z města u rozhledny a tematické série z různých úhlů mají cenový bonus.

Jak postupovat při prohlížení pohlednice rozhledny

1. Identifikujte rozhlednu – český i německý název.
2. Porovnejte se současným vzhledem – předrekonstrukční obrazy mají bonus.
3. Datace přes zadní stranu nebo poštovní razítko.
4. Hledejte razítka turistických spolků.
5. Tiráž vydavatele – regionální knihkupci a spolková nakladatelství.

Časté otázky

Která je nejstarší rozhledna na českých pohlednicích?

Kletska věž u Českého Krumlova byla postavena již v roce 1825, ale pohlednicově dokumentovaná byla až od konce 19. století. Petřínska rozhledna z roku 1891 má nejstarší sběratelsky doložené pohlednice z prvního roku po postavení.

Kolik stojí stará pohlednice rozhledny?

Běžná pohlednice z 30. let stojí 30–80 Kč. Litografie z otevření Petřína (1891) nebo Žalého (1892) se prodává od 200 Kč výš. Pohlednice zaniknulých dřevěných rozhleden mohou překročit několik tisíc.

Existují pohlednice rozhleden, které dnes neexistují?

Ano. Mnoho dřevěných věží z 19. století zaniklo, některé kovové byly demontovány ve světových válkách nebo po roce 1945. Pohlednice s vyobrazením zaniknulé rozhledny jsou sběratelsky velmi cenné.

Proč je Petřínska rozhledna kopií Eiffelovky?

Petřínska rozhledna byla volnou inspirací pařížským Eiffelovým věží, kterou postavili v roce 1889 ke světové výstavě. Česko-pražtí turisté Eiffelovku navstívili a pražský Klub Českých turistů dal v roce 1891 podnět k její zmenšené verzi pro Jubilejní zemskou výstavu.

Které horské spolky stavěly rozhledny?

Klub Českých turistů (od 1888) postavil Petřín a desetky dalších českých rozhleden. Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory postavil kamennou Ještěd. Německý Riesengebirgsverein stavbu rozhleden organizoval v Krkonoších.

Jak rozeznam Ještěd v různých historických verzích?

Dřevěná rozhledna z roku 1844 měla typický vyšší žebrový vzhled. Kamenná rozhledna z roku 1907 byla v rakousko-uherském stylu se silně masivní věží a restaurací v předhradu. Současný vysílač-hotel z roku 1973 má charakteristický hyperbolický tvar architekta Karla Hubáčka.

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Největší sbírku českých rozhleden najdete v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950. Historické věže jako součásti hradů a pevností v pohlednicích hradů a zámků. Habsburské rozhledny s německými názvy v rakouských pohlednicích do roku 1950, německé rozhledny v Krkonoších a Krušných horách v německých pohlednicích do roku 1950.