⛪ Olšanské hřbitovy na historické pohlednici Prahy

Olšanské hřbitovy na pohlednicích: pražská nekropole od roku 1680

Když v roce 1680 udeil Prahu jeden z nejhorších morových výbuchů své doby, stávající hřbitovy uvnitř hradeb přestaly stačit. Magistrát musel rychle najít nové pozemky za městem. Tak vznikly Olšanské hřbitovy — dnes největší pražské pohřebiště s rozlohou kolem 50 hektarů a poslednim odpočinkem desítek nejznámějších českých osobností.

Pohlednice s motivy Olšan z let 1900–1945 tvoří sběratelsky atraktivní kategorii pražských místopisných pohlednic.

Vznik hřbitovů: morová epidemie 1680

Původní Olšanský hřbitov vznikl za vlády Leopolda I. jako morová jam a pro oběti hrozivé morové epidemie roku 1680. Praha tehdy ztratila zhruba 12 000 obyvatel. Hroby byly umístěny daleko za tehdejšími hradbami — na olcha vinicích a polnostech vesnice Olšan.

Postupem století se z prov izorního moroviste stalo standardní městské pohřebiště. V 19. století se rozrůstalo na současných pět hřbitovích částí a stalo se hlavním místem pohrbívání Pražanů. Ke konci 19. století se ke starým hřbitovům připojily i nové části — Židovský nový hřbitov (1890, s hrobem Franze Kafky) a pravoslávný hřbitov.

Slavné hroby na Olšanech

Olšany jsou doslova „kamenná encyklopedie“ českých dějin. Z nejznámějších jmen, která zde mají svůj poslednic odpočinek:

  • Karel Havlíček Borovský — novinář a významná osobnost národního obrození
  • Karel Čapek — spisovatel, zemřel 25. prosince 1938
  • Josef Lada — malíř a ilustrátor (Švejk, české Vánoce)
  • Karel Toman — básník české moderny
  • Jan Palach — student, který se upálil 16. ledna 1969
  • Bohumil Hrabal — spisovatel, zemřel 1997
  • Vlasta Burian — herec a komik (po převezení v 90. letech)
  • Eduard Štorch — archeolog a spisovatel

Z pohřbených cizí osobností je nejznámější generalní konzul Ruské osvobozenecké armády a pravoslávní věřící v okolí pravoslávního hřbitova.

Jan Palach a Olšany: místo národních poutníků

Jan Palach, student Filozofické fakulty, který se 16. ledna 1969 upálil na Václavském náměstí na protest proti normalizaci, byl pohřben právě na Olšanech. Jeho hrob se stal okamžitě symbolem odporu proti okupaci a pouť k němu byla v době normalizace jednou z mála trvale živých forem disidence.

V roce 1973 byl Palachův hrob StB tajně otevřen a ostatky převezeny do Všetat, kde žila jeho matka. Po roce 1989 byl Palach symbolicky vrácen na Olšany — jeho hrob na 3. hřbitově je dnes nejnavštěvovanějším místem celé nekropole.

Architektura a kaple Sv. Rocha

Hlavním chrámovým prostorem Olšan je kaple Sv. Rocha (postavena 1682, rok po zřízení hřbitova), barokní stavba sédlící na osmíhranném půdorysu. Rok byl považován za ochránce před morem, a tak jeho zasvěcení novému hřbitovu v době morové epidemie dávalo smysl.

Další významné stavby zahrnují hřbitovní kapli na 2. hřbitově, klasickou obřadní síň a desítky pozoruhodných hrobek od předních českých archi tektů a sochářů (Sucharda, Saloun, Kafka).

Olšany na pohlednicích

Olšanské hřbitovy se na pohlednicích objevují v několika typických motivech:

Hlavní brana a aleje

Záběry vstupní brány u Olšanského náměstí s tisovou alejí směrem do hřbitova. Klasický pražský místopisný motiv z první republiky.

Kaple Sv. Rocha

Barokní osmíhranná kaple jako architektonický detail. Pohlednice z let 1900–1918 s litografickou kvalitou jsou nejcennější.

Slavné hroby

Pohlednice s konkrétními hrobkami významných osobností — Havlíček Borovský, Čapek, později Palach. Tematické pohlednice se prodávaly na poutních dnech.

Vytézní monumenty

Pohlednice s návesním pomníkem padlým 1. světové války, který na Olšanech stojí od 20. let. Sběratelsky atraktivní pro sběratele legionářských motivů.

Co dělá pohlednici Olšan cennější

Datace před 1918. Litografické pohlednice z přelomu století s motivem brany a kaple.

Konkrétní významný hrob. Pohlednice s hrobkou Havlíčka Borovského nebo s pozdějším Palachovým hrobem mají sběratelský bonus.

Slavnostní událost. Pohlednice z pohřbů významných osobností (Borovský 1862, Čapek 1938, Palach 1969) — často fotopohlednice místních fotografů.

Spojení s vlasteneckou tematikou. Olšany byly v meziválečném období symbolickým místem národního obrození.

Pohlednice z normalizační doby. Pohlednice se zatépeněným Palachovým hrobem nebo s pouťovou atmosférou jsou specifickou subkategorií.

Co si může sběratel odnést

  1. Identifikujte motiv — brana, kaple, hrob, panorama
  2. Datace — nejcennější jsou pohlednice před 1918
  3. Hledejte tiráž a razítko pražských vydavatelů (Stengel, Kočí, Jedlička)
  4. Pokud zachycuje konkrétní slavnost (pohřeb), je sběratelsky cennější
  5. Technika tisku — litografie z přelomu století nemá rastr

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Časté otázky

Kdy vznikly Olšanské hřbitovy?

V roce 1680 jako morové pohřebiště v době velké morové epidemie, která zasáhla Prahu. Původně prov izorní místo se postupně stalo standardním městským pohřebištěm. V 19. století se rozrůstaly na dnešní rozlohu kolem 50 ha.

Kde leží Jan Palach?

Na 3. hřbitově. Původně byl pohřben 25. ledna 1969, v roce 1973 byly jeho ostatky StB převezeny do Všetat. Po roce 1989 byl Palach symbolicky vrácen na Olšany. Jeho hrob je dnes nejnavštěvovanějším místem celé nekropole, hlavně v lednu při výročí jeho úmrtí.

Kdo další slavný je pohřben na Olšanech?

Karel Havlíček Borovský, Karel Čapek, Josef Lada, Karel Toman, Bohumil Hrabal, Vlasta Burian, Eduard Štorch a další. Z hřbitovních okruhů je významný Židovský nový hřbitov s hrobem Franze Kafky, který přilehá k Olšanům.

Kolik stojí stará pohlednice Olšan?

Běžná tříbarvotisková pohlednice z 30. let stojí 30–80 Kč. Litografická pohlednice z přelomu století v dobrém stavu se prodává od 150 Kč. Vzácné pohlednice z pohřbů významných osobností (Čapek 1938, Palach 1969) mohou přesáhnout několik set.

Co je kaple Sv. Rocha?

Barokní osmíhranná kaple postavená v roce 1682, rok po zřízení hřbitova. Světec Roch byl považován za ochránce před morem, a tak jeho zasvěcení hřbitovu v době morové epidemie dávalo symbolický smysl. Dnes je hlavní sakrální stavbou celé nekropole.

Jsou Olšany stále aktivní hřbitov?

Ano, Olšanské hřbitovy stále fungují jako pražské městské pohřebiště. Většina ploch je zaplnená, ale stále se pořádají pohřby do existujících rodinných hrobek a do novějších částí. Současně je to významná turistická a histor ická destinace s tisíci návštěvníků ročně.

Back to blog