Kdo vlastně vymyslel pohlednici? Příběh muže, kterému dlužíme všechny pozdravy z dovolené
Najdete na půdě po babičce starou pohlednici, otočíte ji, a první co vás napadne je: kdo proboha vymyslel, že se pošle obrázek místo dopisu? Odpověď je trochu nečekaná. Nebyl to malíř, ani básník. Byl to rakouský ekonom v brýlích, který chtěl ušetřit lidem peníze za papír. A povedlo se mu to tak dobře, že o pár desetek let později si pohlednici z lázní posílali i pradědečkové po celé Evropě.
Než vznikla pohlednice, lidé dlouho dopisovali
Před rokem 1869 platilo jediné pravidlo: chcete-li někomu napsat, kupte si papír, kupte si obálku, najděte si pero a sedněte ke stolu. Žádný pošlu ti rychle pár vět z výletu neexistoval. Buď jste poslali pořádný dopis, nebo nic. Lidé si na to docela stěžovali. Krátká zpráva v plné obálce vypadala směšně, a hlavně byla zbytečně drahá. Někdo s tím musel něco udělat.
Profesor, který se rozhodl ušetřit za obálky
Tím někým byl Emanuel Herrmann (1839–1902). Profesor národohospodářství na Theresiánské vojenské akademii ve Wiener Neustadtu. V té době ne zrovna kandidát na nesmrtelnost – a přesto se mu podařilo vstoupit do dějin. V lednu 1869 publikoval ve vídeňském Neue Freie Presse krátký článek O novém způsobu korespondence poštou, ve kterém navrhl něco neslýchaného: tištěný kartonový lístek, na který se napíše krátká zpráva, nalepí se levnější známka a pošle se otevřeně. Bez obálky. Bez ozdob. Prostě sdělení. Rakousko-uherská pošta to vzala vážně. 1. října 1869 vyšel ve Vídni první oficiální korespondencí lístek (Correspondenz-Karte) na světě. Tedy přesně to, co dnes známe jako pohlednici – jen ještě bez obrázku.
Rozšíření po Evropě
Korespondencí lístek se v habsburské monarchii rozjel rychle. Brzy se přidala další země: Německo (Severoněmecký spolek) v červnu 1870, Velká Británie v říjnu 1870, Švýcarsko 1870, Belgie 1871, Dánsko 1871, Francie 1873, USA (Postal Card) 1873. Každá země si přidala svoje pravidla, svoji adresní stranu a svoje názvosloví – Postkarte, Postblatt, Private Mailing Card – ale podstata zůstala. Na pár let to byla čistě úřední záležitost. Žádné obrázky, žádná romantika.
Kdy se z lístku stala pohlednice s obrázkem?
První obrazové motivy se objevují kolem roku 1870 v souvislosti s prusko-francouzskou válkou. Vojáci si posílali domů jednoduché grafické výjevy – tak zvané Schwartzovy pohlednice (podle oldenburského vydavatele Augusta Schwartze, který vytiskl první obrazový lupen 16. července 1870) s motivem armády, polního ležení nebo bojové scény. Tady někde se rozjela druhá vývojová linie – obrazová. V průběhu 80. a 90. let 19. století již litografie zvládla hezky barevně tisknout obrázky a přišla doba zlatých časů: Gruss aus… pozdravy z Vídne, z Brna, z Krkonoš, z Liberce. V Čechách patří mezi úplně nejstarší místopisné pohlednice série Riesengebirgsvereinu z let kolem 1885.
Datum, které pohlednici proměnilo: 1. říjen 1905
Do té doby měla pohlednice jasně rozdělené strany: na jedné adresa, na druhé obrázek. Jenže tam pak nebylo kam napsat zprávu. Pisatelé to řešili tím, že psali kolem obrázku, přes nebe, přes střechy domů. Zoufalství. 1. října 1905 rakousko-uherská pošta povolila takzvanou rozdělenou adresní stranu – levá půlka pro vzkaz, pravá pro adresu. Obrázek dostal celou jednu stranu sám pro sebe. Mezinárodně se změna prosadila přes Římský kongres Světové poštovní unie v roce 1906. Tohle datum dnes pomáhá sběratelům na první pohled rozeznat, jestli má pohlednice před nebo po rozdělení – a tedy jak je stará.
Druhy pohlednic, jak je dělila tehdejší doba
Staré sběratelské příručky rozlišovaly pohlednice podle obsahu sdělení: obyčejná, přátelská, důvěrná, tklivá, žertovná, obchodní a reklamní. Je v tom kus historie – tehdy se opravdu přemýšlelo, jakým tónem se na pohlednici píše. Reklamní pohlednice byly mimochodem mezi prvními formami moderní reklamy v Evropě a dnes patří mezi nejcennější sběratelské kousky vůbec.
Co si z toho může odnést sběratel pohlednic
Pokud držíte v ruce starou pohlednici, pár věcí stojí za pohled. Datace pomocí adresní strany – jestli je zadní strana celá vyhrazená jen adrese a žádný text se tam nesměl napsat, pohlednice je s velkou pravděpodobností starší než 1. říjen 1905. To je samo o sobě sběratelsky cenné. Litografie zvyšuje hodnotu – pohlednice tištěné litografickou technikou (poznáte je podle jemných linek a vrstvení barev) jsou typické pro období 1885–1905 a patří mezi nejhledánější kousky. Gruss aus… formát – pozdrav z konkrétního místa v němčině je signál, že jde o vícepohledovou litografickou pohlednici z období Rakouska-Uherska. Vojenské, válečné a propagační motivy – Schwartzovy pohlednice z války 1870, propagační výjevy z první světové, regimentní pohlednice – všechno cenné segmenty trhu.
Časté otázky
Kdo vymyslel pohlednici?
Profesor Emanuel Herrmann, ekonom z Wiener Neustadtu. V lednu 1869 publikoval v Neue Freie Presse návrh tištěného korespondencího lístku a rakousko-uherská pošta ho 1. října téhož roku vydala jako vůbec první na světě.
Kdy vznikla první pohlednice s obrázkem?
První obrazové motivy se objevily 16. července 1870 – první Schwartzova pohlednice z Oldenburgu v souvislosti s prusko-francouzskou válkou. Hromadné rozšíření obrazových pohlednic přišlo v 80. a 90. letech 19. století s rozvojem litografie.
Kdy začaly pohlednice vypadat tak, jak je známe dnes?
Velký zlom přišel 1. října 1905 v Rakousku-Uhersku. Tehdy se zavedla rozdělená adresní strana, takže obrázek mohl zabrat celou jednu stranu pohlednice. Mezinárodně změnu potvrdil Římský kongres UPU v roce 1906.
Jak poznam starou pohlednici z 19. století?
Dívejte se na zadní stranu. Pokud je celá vyhrazena adrese a není v ní místo pro text, pohlednice je velmi pravděpodobně z období před rokem 1905. Litografická technika tisku a německé Gruss aus… nadpisy jsou další silné indicie.
Co jsou Schwartzovy (Manolikovy) pohlednice?
Jedny z prvních ilustrovaných pohlednic v Evropě, vydávané kolem prusko-francouzské války 1870–1871. Mezinárodně se používá označení Schwartzovy podle vynálezce Augusta Schwartze z Oldenburgu, v české sběratelské obci se občas používá i termín Manolikovy podle pražského vydavatele. Mají vojenské motivy a patří mezi vzácné sběratelské kousky.
Mají staré pohlednice nějakou cenu?
Ano. Cenu zvyšuje stáří, vzácnost motivu, technika tisku (zvláště litografie), stav a u místopisných pohlednic i to, jestli motiv dnes stále existuje. Vojenské, propagační a litografické pohlednice patří dlouhodobě mezi nejhledánější.
Tipy, kde u nás v e-shopu pokračovat
Nejstarší české pohlednice včetně kousků z 19. století najdete v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950. Gruss aus a kolébku pohlednice v rakouských pohlednicích do roku 1950. Klasické Gruss aus… motivy v německých pohlednicích do roku 1950. Oblíbenou sběratelskou kategorii hradů a zámků v pohlednicích hradů a zámků. Propagační a vojenské motivy v pohlednicích z 1. světové války. Kroje, lidovou kulturu a regionalismy v pohlednicích etnografie. Ostatní pohlednice, fotografie a dokumenty v sběratelském oddílu.