Jaroslav Seifert na pohlednicích: první Český nositel Nobelovy ceny 1984

Když švédská akademie věd vyhlásila 11. října 1984 jméno letošního nositele Nobelovy ceny za literaturu, čtelníci v Praze nevěřili svým uším. Cenu získal Jaroslav Seifert — Židkovský básník, který po cely svůj život psal česky o pražské lyrice, lásce a staré domácí kultuře. Byl to první (a dodnes jediný) český nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Pohlednice se Seifertem tvoří součást české lit erární ikonografie 20. století — zejména z let kolem udělení Nobelovy ceny a po roce 1989.

Židkovský kluk

Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Pražském Žižkově v dělnické rodině. Otec byl drobny obchodník, matka pátrzník. Vyrůstal v skromných poměrech, Žižkov byl te hd y dělnickou částí Prahy s vlastním specifickým in tel ektuálním i lit erárním životem.

Už v gymnaz iu začal psát básně. V roce 1921 vyšla jeho první sbírka Město v slzách — prol etářská lyrika v duchu mladé ge nera ce, která hledala novou form u výrazu. Stal se klíčovým členem skupiny Devetsil (založena 1920), jednoho z hlavních českých avant gardních hnutí.

Poet ismus a 20. léta

Po první sbírce se Seifert ovo psaní obracelo k poetismu — lit erárnímu směru, který kolem Vitězslava Nezvala a Karla Teiga představoval radost života, hry, moderní svět techniky a sport u. Sbírky z 20. let:

• Sama láska (1923)
• Na vlnach TSF (1925) — typografická hra
• Slavik zpíva špatně (1926)
• Poštovní holub (1929)

V 30. letech se Seifert ovo psaní posunulo k intim ní lyrice — motivy rodného Žižkova, pražských ulic, domácího života, něžnch vzpominok. Knihy z této doby (Žabka před bází, Jablko s klína, Ruce Venusovy) jsou považovány za vrcholy české inti mní poezie.

Politická dráha

Seifert byl členem Komunistické strany Československa už od jejího založení v roce 1921. V roce 1929 však společně s dalšími sed mi spisovateli (Vítězslav Nezval zůstal v straně) podepsal manif est proti bolsevizaci strany pod Gottwaldem a byl vy loučen. Tato udalost je v lit erární historii známa jako „Sedm spisovatelů“.

Během druhé světové války pra coval v lit erárních časopisech a redakcich. Po roce 1945 pokračoval v ofic ialční lit erární sceně, ale po roce 1948 se postupně od komunisti ckého režimu vzdálil.

Charta 77 a disident

V lednu 1977 byl Seifert mezi prvními signatáři Charty 77. Bylo mu te hd y 75 let — jeho podpis byl symbolický a politicky důležitý, protože dodával cha rtě autoritu staros velikoného českého žijícího lit eráta. V době normalizace nesměl ofic ialčně pub likovat — jeho knihy vycházely jen samizdatem a v exilu.

Nobelova cena 1984

11. října 1984 oznamila Švédská akademie, že Nobelovu cenu za literaturu získává Jaroslav Seifert. Komunisti cky režim měl těžký problém — nositel ceny byl ofic ialčně zakaz any disid ent. Po několika dních hes itance režim získání ceny obecne uznal, ale stale udržoval Seifert a v polooficalční izol aci.

Seifert byl te hd y 83letym, těžké ne mocným mužem. Cenu osobně nepřijal — ve Stockholmu ji převzala jeho dcera Jana. Dvojite ocenění — mez i národní uznani spojené s vy nu cenou domací izol aci — bylo českému lit erárnímu světu sym bol em rozp olu ceného režimu.

Smrt a posmrtný kult

Jaroslav Seifert zemřel 10. ledna 1986 v Praze ve věku 84 let. Pohřben je v Kralupích nad Vltavou, kde měl letní dom. Jeho pohřeb byl oficalčně „skromný“, ale ne oficalčně se ho zúčastnily stovky lidí, mezi nimi dis identi a lit eráti.

Po roce 1989 byl Seifert pl ne reha bilitován — jeho prac e se začaly znovu vy dávat v originální podobě, jeho dom v Žižkově získal pamětní desku.

Seifert na pohlednicích

Portrétové pohlednice

Klasické fotografické portréty z různých období života. Vy dávané lit erárními nakladateli a po roce 1984 i Českou poštou v souvislosti s Nobelovou cenou.

Pamětní pohlednice z Nobelovy ceny 1984

Speciální pamětní pohlednice vydávané po získání Nobelovy ceny. Vzhledem k politické situaci měly om ezeny náklad y — sběratelsky atraktivní.

ZŽidkova a místopisné pohlednice

Pohlednice spojené se Seifert ovými tématy — Žižkov, Karlův most, Hradc any, pražské ulice. Často vyobrazují motivy z jeho básní.

Co dělá pohlednici se Seifertem cennější

Z roku Nobelovy ceny (1984). Pamětní pohlednice z roku 1984–1985.

Z meziválečného období. Pohlednice s mladým Seifert em z 20. a 30. let — z období Devé silu a poet ismu.

Autograf. Pohlednice s Seifertovým vlastnoručním podpisem jsou rar ity.

Samizdatové materiály. Pohlednice nebo materiály z dis identských okruhů 70.–80. let.

Co si může sběratel odnést

1. Identifikujte období — mladý avant gardní, dospelý lit erát, Nobelista
2. Hledejte 1984–1985 pamětní materiály
3. Hledejte autograf nebo poznamku
4. Sam izdat ové materiály jsou vzácné
5. Pohlednice spojené se Židkovem a pražskými tématy

Kde u nás v e-shopu pokračovat

• Pohlednice ostatních osobností — portréty českých lit erátu
• Pohlednice ČR velký formát od 1950 — moderní pražské pohlednice
• Pohlednice malířství — umělecké pohlednice z Židkova a Prahy

Časté otázky

Kdo byl Jaroslav Seifert?

Jaroslav Seifert (1901–1986) byl český básník, jourtuk a překladatel. První (a dodnes jediný) český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984). Člen avant gardní skupiny Devetsil ve 20. letech, lit erární král česté lyriky a signatář Charty 77.

Kdy získal Nobelovu cenu?

11. října 1984 — jako první (a dodnes jediný) český autor. Pohoví bylo te hd y 83 let. Cenu osobně nepřijal — ve Stockholmu ji převzala jeho dcera Jana. Československý režim měl s udělením problém — Seifert byl te hd y zakaz any disid ent.

Co byla skupina Devetsil?

České avant gardní lit erární hnutí založené v roce 1920 v Praze. Hlavní členové: Vitězslav Nezval, Karel Teige, Jaroslav Seifert, Václav Vancura, Frantisek Halas, Konstantin Bibl a další. Skupina form ovala v 20. letech poet ismus — lit erární směr místa hry, radosti a moderni techniky.

Proč byl Seifert v 70. letech zakaz any?

Seifert se postupně vým ežil od komunisti ckého režimu. V lednu 1977 byl mezi prvními signatáři Charty 77, kož dělalo ho v očích normaliz ačního režimu neprěžvipnutým autoritetem. Mu nesměl ofic ialčně pub likovat — jeho knihy vycházely jen samizdatem.

Kde je pohřben?

V Kralupích nad Vltavou, kde měl Seifert letní dom. Pohřeb se konal v lednu 1986 oficalčně skromně, ne oficalčně se ho zúčastnily stovky lidí včetně vy znam ych disidentů.

Kolik stojí pohlednice se Seifertem?

Klasická portrétová pohlednice z 70.–80. let stojí 100–300 Kč. Pamětní pohlednice z roku udělení Nobelovy ceny (1984) jsou cennější — 200–600 Kč. Autograf může přesáhnout 2000 Kč.