Jak poznat hodnotu staré pohlednice (a podle čeho ji oceňuje sběratel)

Na půdě se objeví stará krabice, v ní několik desetek pohlednic po babičce, a vám začne v hlavě cvakat: má to nějakou cenu? Nebo to skončí v recyklaci? Dá se to celkem dobře odhadnout, když víte, kam se dívat. Sběratelům na pohlednicích záleží na šesti věcech – a většinu z nich poznáte i bez lupy.

Nerozdělená, nebo rozdělená zadní strana

První věc, na kterou se sběratel podívá, je zadní strana pohlednice. Říká víc o stáří než cokoliv jiného. Pokud zadní strana nemá žádný vyhrazený prostor pro text a je vyhrazená jen pro adresu, jste v období před 1. říjnem 1905 (v Rakousku-Uhersku). Pohlednice z 19. století a počátku 20. století mají text obvykle natlačený kolem obrázku, přes nebe nebo přes střechy domů. Pisatelé prostě neměli kam jinam psát. Co to znamená pro cenu: pohlednice s nerozdělenou (undivided) zadní stranou jsou vždycky atraktivnější, protože jsou prokazatelně starší než 120 let.

Technika tisku

Druhý nejdůležitější signál: jak je pohlednice vytištěná. Čím starší technika, tím větší šance na zajímavou cenu.

Litografie (zhruba 1885–1905)

Klasické zlaté období pohlednice. Poznáte ji podle jemných ručně kreslených linek a barev nanášených ve vrstvách. Pod lupou nevidíte rastrové tečky – plochy jsou plynulé. Často má zlaté detaily nebo rytině podobný dojem. Litografická pohlednice ve slušném stavu patří mezi nejhledánější kousky vůbec.

Tříbarvotisk a světlotisk (zhruba 1900–1918)

Přišly s novým stoletím. Pod lupou již vidíte jemný rastr – tečky barevných složek (azurová, purpurová, žlutá) skládají obraz. Vyšší kvalita než u čistého černobílého tisku, ale již masívně vyráběný typ – cena obvykle nižší než u litografie.

Fotopohlednice (od přelomu století)

Skutečný černobílý či sepiový fotografický otisk na pohlednicovém papíře. Poznáte je podle leskáného povrchu a fotografické zrnitosti. Užitečná zvláště u místopisných záběrů malých obcí, kde často neexistuje jiná fotografie té doby. Tady může mít sběratelskou hodnotu i kousek z roku 1930.

Motiv a místo

Třetí věc, která výrazně mění cenu: co je na pohlednici. Obecné pravidlo: čím menší obec, tím větší šance na vyšší cenu. Pohlednic z Prahy nebo Karlových Varů vznikly statisíce, jsou běžně dostupné a ceny tlačí dolů. Naopak fotopohlednice malé vesnice, kde existuje jen pár kusů, může stát i několik tisíc. Sběratelsky nadprůměrně atraktivní motivy:

• nádraží, mosty, továrny a podobné stavby, které dnes nemusí existovat;
• vojenské a válečné výjevy, regimentní pohlednice;
• reklamní pohlednice (často přehlížené, přitom mezi nejcennějšími);
• žánrové litografie – květomluva, alegorie, sváteční motivy;
• kroje, lidové výjevy, etnografie;
• panovníci, politici, herci doby.

Běžněji se objevují novoroční přání, panoramata velkých měst nebo květinové alegorie z 30. let.

Stav

Sběratele zajímá stav podobně jako u mincí v numismatice. Platí jednoduchá škála:

• 1/1 – perfektní, ostré rohy, neposkvrněný povrch, beze stop použití.
• 1–2 – lehké stopy obálek, mírně nažloutlý odstín papíru.
• 2 – patrné ťuknutí rohů, lehké škrábance, jinak v pořádku.
• 2–3 – špatně uchovaná, nátrh, fleky, ohyby.
• 3 a horší – sběratelsky téměř bez hodnoty, pokud nejde o vzácný kus.

Stará pohlednice ve stavu 1/1 může stát i řádově víc než ta samá ve stavu 2.

Známka, razítko a prošlá vs. neprošlá

Tady to je trochu opačně, než by člověk čekal. Prošlá pohlednice (s napsaným textem, známkou a poštovním razítkem) má historickou hodnotu – razítko ji přesně datuje a text je součástí svědectví doby. Často je atraktivnější pro sběratele. Neprošlá pohlednice (čistá, neodeslaná) zase bývá ve výrazně lepším stavu. Je sběratelsky atraktivní jiným způsobem – jako sběratelský objekt v původní kráse. U razítek stojí za pozornost typy: rakousko-uherské razítko z malé obce, vojenská polní pošta, lazaretní razítka, razítka cenzury – to všechno přidává hodnotu.

Kdo ji vydal a kdo na ní pracoval

Ne každý si toho všimne na první pohled, ale vydavatel a výtvarník pohlednice mají na hodnotu velký vliv:

• Pohlednice s podpisem známého výtvarníka (Mikoláš Aleš, Alfons Mucha, Mela Koehler, Adolf Liebscher) mají výrazně vyšší cenu.
• Vydavatelství jako Stengel & Co., Römmler & Jonas, Brüder Kohn nebo český B. Styblů jsou ve sběratelské komunitě dobře známá.
• Regionalia předválečných českých nakladatelů mají nostalgickou cenu.

Praktický odhad ceny: jak se k tomu postavit

Přesné ceny pohlednic se velmi liší kus od kusu, ale každý kupující nebo prodávající by měl mít zhruba tato čísla v hlavě:

• 10–80 Kč – běžné pohlednice z 30.–80. let, města a obce běžné výroby, v dobrém stavu.
• 80–300 Kč – místopisné z menších obcí, vojenské motivy, pěkná litografie přelomu století v slušném stavu.
• 300–1500 Kč – rané litografie, vzácné motivy, prošlé pohlednice s historicky cenným razítkem, podpisy výtvarníků.
• 1500 Kč a výš – unikáty, předválečné reklamní pohlednice, regimentní s podpisy, Schwartzovy pohlednice z prusko-francouzské války 1870.

To jsou hrubé škály, ne cenová bible. Skutečnou cenu vidíte vždy až v aukci nebo při koupi od konkrétního prodejce.

Kdy se vyplatí pohlednici prodat

Pro rychlou orientaci pomůže jednoduchý test. Pokud má vaše pohlednice aspoň dva z těchto příznaků, stojí za to ji nabídnout sběratelům:

• motiv menší obce, která dnes má málo dochovaných fotografií;
• litografie nebo časný tříbarvotisk z období kolem 1900;
• jasné razítko z 19. století nebo první světové války;
• vojenský, reklamní, náboženský nebo žánrový motiv;
• podpis výtvarníka nebo známého vydavatele;
• stav 1/1 nebo 1–2.

Časté otázky

Kolik stojí stará pohlednice po babičce?

Záleží na stáří, motivu, technice tisku a stavu. Běžná pohlednice z 30.–80. let v přiměřeném stavu se prodává mezi 10–80 Kč. Starší pohlednice z období kolem roku 1900 mohou mít cenu od 80 do 1500 Kč. Skutečné unikáty (regimentní, reklamní, rané litografie) přesahují i několik tisíc korun.

Jak poznam, jestli je pohlednice litografie?

Pod lupou nevidíte rastr (tečky tisku) jako u moderního tisku. Plochy jsou plynulé, linky jemné a ručně kreslené. Často má zlaté detaily, jemné vrstvení barev a celkový dojem ruční kresby.

Má větší cenu prošlá, nebo neprošlá pohlednice?

Záleží na sběrateli a typu pohlednice. Prošlá pohlednice má historickou hodnotu razítkem a textem. Neprošlá bývá v lepším stavu. U sběratelsky cenných motivů mohou být obě varianty cenově srovnatelné.

Kde se dají staré pohlednice prodat?

Ve specializovaných e-shopech s pohlednicemi (jako GASH.cz), v aukčních síních, na sběratelských burzách nebo přes online aukce. U větších sbírek je obvykle nejlepší se obrátit přímo na sběratele nebo specialistu, který celou sbírku zhodnotí a dohodne se na ceně.

Proč je pohlednice malé obce často dražší než pohlednice Prahy?

Protože Prahu fotografovaly stovky lidí, vznikly miliony pohlednic a pohlednicových motivů. Malé obce měly minimální produkci pohlednic, dochovalo se málo kusů a regionalia jsou pro sběratele velmi cenná.

Co dělat, když nevím, co mám v ruce?

Vyfoťte zadní i přední stranu pohlednice, prohlédněte si obraz pod lupou a porovnejte ji s pohlednicemi v našem e-shopu. Pokud chcete jistotu, kontaktujte sběratele nebo prodejce a požádejte o odhad.

Kde začít na našem e-shopu

Než svoji pohlednici pořádně zabalíte do krabice nebo se rozhodnete prodávat, může se hodit podívat se, jak vypadají podobné kousky v naší nabídce. Největší sbírka českých místopisných pohlednic včetně raných litografií je v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950. Gruss aus a čistě rakousko-uherské motivy v rakouských pohlednicích do roku 1950. Stále oblíbená sběratelská kategorie v pohlednicích hradů a zámků. Propagační, vojenské motivy a polní pošta v pohlednicích z 1. světové války. Kroje a lidová kultura v pohlednicích etnografie. Reprodukce děl a podpisy výtvarníků v pohlednicích malířství.