Pohlednice květina original photochromie — typický švýcarský fotochromie motiv

Fotochromie: švýcarský vynález, který změnil barevnou pohlednici

Fotochromie byla revoluční tiskařská technika z konce 19. století, která změnila pohlednicovou produkci. Vynálezl ji švýcarský tiskř Hans Jakob Schmid v Zürichu v roce 1888 — a po několik desetiletí dodávala turistům po celé Evropě krásné barevné pohlednice s realistickými krajinami.

Co je fotochromie

Fotochromie byla patentovaná technika pro převod černobílé fotografie na barevný litografický tisk. Firma Photoglob Zürich AG (založená 1895 jako pokračovatel starší Photochromie AG) získala výhradní licenci a stala se světovým výrobcem.

Postup byl chytrolino kombinace:

Krok 1. Fotograf vyrobil skleněný negativ na místě — obvykle krajinu, město nebo historickou stavbu.

Krok 2. Z negativu vznikla pozitivní kopie na světlocitlivém kameni potaném živici asfaltového typu. Světlo zatvrdilo asfalt v různém množství podle exposice — výsledkem byla matrice s podtisem detailů.

Krok 3. Tiskař ručně zhodnotil, které části mají jakou barvu. Připravil další kameny — jeden pro modrou oblohu, druhý pro zelenou trávu, třetí pro červenou střechu, čtvrtý pro žlutý písek. Obvykle 6–15 kamenů pro jednu pohlednici.

Krok 4. Tisk po jedné barvě. Výsledek byla pohlednice, která vypadá jako barevná fotografie — ale ve skutečnosti je litografií.

Proč byla fotochromie revoluční

Realisticky barevná. Na rozdíl od původních chromolitografií (kresleny či malované) fotochromie zachycovala skutečnou krajinu nebo město. Lidé si mohli koupit krásnou barevnou pohlednici místa, které právě navštívili.

Vysoká kvalita. Fotochromie měly plynulé barevné přechody bez rastru — stejně jako litografie. Velmi bohaté detaily.

Atraktivní cena. Výroba byla draha, ale ne tak draha jako čisté litografie s ručními malovanými motivy. Pohlednice se prodávaly za rozumnou cenu.

Snadno reprodukovatelná. Z jednoho negativu se daly vyrobit tisíce pohlednic.

Hlavní motivy fotochromií

Krajiny a města světa

Photoglob Zürich vydával fotochromické pohlednice z celého světa — Švýcarska, Itálie, Egypta, Palestiny, USA, Mexika, Indie. Pohlednice byly suvenýrem mezinárodních turistů.

Krajinové motivy z Čech

Photoglob vydával také české motivy. Pohlednice Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Prahy a dalších míst v Čechách z let 1895–1914.

Památky a historické budovy

Karlův most v Praze, Notre-Dame v Paříži, Kreml v Moskvě, Eiffelovka, pyramidy. Fotochromická produkce byla mezi turisty extrémně populární.

Květinové a folklorní motivy

Fotochromie se hodila i k uměleckým motivům — květiny, sváteční scény, folklorní obrázky. Tyto pohlednice ale byly méně časté než místopísné.

Konkurenti fotochromie

Po patentu Schmidovi vznikly podobné techniky:

  • Detroit Photographic Company — americká licence Photochromu od 1898
  • Félix Potin (Paříž) — francouzská obdoba
  • Stengel Photochromiekarten — drážďanská odpověď

Jak poznat originální fotochromii

Tiraž „Photochrom" nebo „Photoglob Zürich". Na zadní straně pohlednice je většinou logo nebo nápis.

Plynulé barevné přechody. Pod lupou nemá rastr.

Realistická barevnost. Barvy odpovídají reálnému pohledu — ne malovaná stylizace.

Sériové číslo. Photoglob čísloval pohlednice (Photoglob 502, Photoglob 1234).

Konec fotochromie

Vrchol fotochromických pohlednic byl mezi roky 1895 a 1914. Po první světové válce techniku postupně nahradily levnější metody — tříbarvotisk, ofset, fotografická reprodukce. Photoglob Zürich AG existuje dodnes a má archiv originálních historických negativů.

Co dělá fotochromickou pohlednici cennější

Datace před 1905. Pohlednice s nerozdělenou adresní stranou.

Vzácné destinace. Pohlednice z Egypta, Palestiny, Latinské Ameriky, Japonska mají dnes vyšší sběratelskou hodnotu než evropská města.

České motivy. Photoglob nevydával tolik českých motivů jako Stengel — originální Photoglob z Karlových Varů nebo Prahy je vzácnější.

Velký formát. Vyšší varianty měly větší formát (12×17 cm) než běžný standard.

Co si může sběratel odnést

  1. Hledejte tiraž Photoglob nebo Photochrom na zadní straně
  2. Pod lupou zkontrolujte rastr — žádný rastr je základ
  3. Posuďte barevnost — má realisticky barvy?
  4. Najděte sériové číslo
  5. Datace — 1895–1914 je vrchol

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Časté otázky

Co je fotochromie?

Tiskárenská technika z roku 1888 vynálezená Hansem Jakobem Schmidem v Zürichu. Spojuje fotografii s litografií — z černobílého negativu se vyrobí barevná pohlednice tištěná z 6–15 litografických kamenů. Výsledek vypadal jako barevná fotografie. Vrcholné období bylo 1895–1914.

Kdo byla firma Photoglob Zürich?

Švýcarská vydavatelská firma s výhradní licencí na fotochromii. Vydávala pohlednice z celého světa — Švýcarska, Itálie, Egypta, Palestiny, Asie. Firma existuje dodnes a má archiv historických negativů.

Kolik stojí originální fotochromie?

Záleží na motivu a stavu. Běžné evropské destinace z roku 1900 stojí 100–300 Kč. Pohlednice z exotických destinací (Egypt, Palestina, Japonsko) v dobrém stavu se prodávají od 200 Kč výš. Vzácné české motivy Photoglob mohou přesahovat 500 Kč.

Jak rozeznat fotochromii od chromolitografie?

Realistická barevnost. Chromolitografie má malované motivy s idealizovanými barvami; fotochromie má fotorealistické barvy, protože převzala z černobílé fotografie. Pod lupou mají obě plynulé barevné přechody bez rastru, ale fotochromie má jemnejsi detaily.

Proč fotochromie skončila?

Levnější metody. Tříbarvotisk a později ofset vyráběly barevné pohlednice mnohem rychleji a levněji. První světová válka 1914–1918 navic zhoršila ekonomické podmínky a luxusní fotochromie již nebyla finančně atraktivní. Po 1920 technika postupně zanikla.

Existují české fotochromické pohlednice?

Ano, ale jsou méně časté než švýcarské nebo německé originály. Photoglob Zürich vydával české motivy — Praha, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Krkonoše. Drážďanský Stengel měl vlastní fotochromickou produkci s českými motivy.

Back to blog