Čeští vynálezci na pohlednicích: Křižík, Wichterle, Mendel, Heyrovský
Česka věda 19. a 20. století přinesla světu některé z nej významnějších vynálezů moderní doby. Frantisek Křižík rozsvítil Českýma žarovkami velkou část Evropy. Gregor Mendel v Brně položil základy moderni genetiky. Jaroslav Heyrovský získal v 1959 Nobelovu cenu za polarografi i. Otto Wichterle vy mys lel měkké kontaktní čočky. Čtyři češi, kteří změnili svět.
Pohlednice s českými vynálezci a vědci tvoří sběratelsky atraktivní kategorii českých lit erárních a věd ec kých pohlednic.
Frantisek Křižík (1847–1941)
Frantisek Křižík se narodil 8. července 1847 v Plan icích u Klat ov. Studoval na pražské polytechnice. Patří mezi nej významnější české prum yslové vědce a vynálezce.
Hlavní vynálezy a stavby
- Křižíkova oblouk ová lampa (1878) — zd okonalena verze oblouk ové lampy, která dostala na pařížské výstavě 1881 Grand Prix
- Elektrické osvětlení Pl zeně (1887) — první evropské město s elektrickým osvětlením
- Pražská elektrická tramvaj (1891) — první elektrická tramvajová li n ie v Čechách, jezdila z Letn e na Výstaviště
- Z bras lavská ele kt rická želez n ice (1903)
- Křižíkova fontana v Pražském Výstavišti
Křižík zemřel 22. ledna 1941 v Sta dl ci ne dal eko Tábora.
Gregor Mendel (1822–1884)
Johann Gregor Mendel se narodil 20. července 1822 v Hynč icích (Slezsko, dnes ČR). Stal se augustiniánským mn ichem v Brně a od 1868 byl opat em Brněnského kláštera sv. Tomáše.
Mendel ovy zákony dědičnosti
V letech 1856–1863 prováděl Mendel pokusy s hráškem v zahradě brněnského kláštera. Křížil různé odrudy a sledoval, jak se vlastnosti (barva květu, tvar zrn) předávají potomstvu. Výsledky pub likoval v roce 1866 jako článek Versuche über Pflanzen-Hybriden.
Mendelovy zákony dědičnosti:
- Zákon uni form ity — první gener ace kříženců má stejné vlast nosti
- Zákon segrega ce — druhá gener ace ukazuje pomerne pomery 3:1
- Zákon nezávislé kombinace — různé vlastnosti se dědí nezávisle
Mendel ovy práce byly za života ignorovany. Teprve v roce 1900 byly znovu objeveny třemi vědci (Hugo de Vries, Carl Correns, Erich von Tschermak) a Mendel se stal otcem moderni genetiky.
Mendel zemřel 6. ledna 1884 v Brně.
Jaroslav Heyrovský (1890–1967)
Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze. Studoval chemii v Praze a v Londýně u věd ců Williama Ramsayho a F. G. Donnana.
Polar ografie
V roce 1922 vynálezl Heyrovský polar ografi i — elektroanalitickou meth odu pro stan ovení iontů v rozt ok ach pomocí rt utové kapk ové elektrody. Polar ografi e se stala základní věd ec kou meth odou v anal yt ické chemii a stale se vy uziva v laborat oř ích po celém světě.
V roce 1959 získal Heyrovský Nobelovu cenu za chemii — první (a dodnes jediný) Čech, který dostal Nobelovu cenu za věd u (Jaroslav Seifert dostal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984).
Heyrovský zemřel 27. března 1967 v Praze. Dnes nese jeho jméno Heyrovskýho ústav fyz ikální chemie A V ČR.
Otto Wichterle (1913–1998)
Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Pros tějově. Studoval chemii a měl velmi pestrou věd ec kou kariéru.
Kontaktní čočky a silon
Wichterle je nejznámější jako vynálezce měkkých kontaktních čoček. V 50. letech vy víjel hyd rogely jako médi um pro kontaktní čočky kompat ibilní s lidským okem. V roce 1961 vyrobil první prototypy měkkých čoček doma na vánočním s červnem domácím str ojkem se součástkami z dětské stavebnice Merkur (který byl pak vy stat ven v Mu zeu Národní techniky).
Wichter lov a metoda spin casting revolučnu proměnila oční lékařství. Patenty byly v 70. letech prodány americké společnosti Bausch & Lomb. Československo z toho profit ovalo málo — patenty byly prodány pod neutó patnymi podmínkami.
Před kontaktními čočkami pra covál Wichterle také na silonu — českém ekvivalentu názvu nylonu. Po roce 1948 byl perzekuován, ale v 60. letech založil Ústav makromol ekulární chemie A V ČR. Po roce 1989 byl prvým prezidentem obnovené Československé akademie věd.
Wichterle zemřel 18. srpna 1998 v Stražnici.
Další významní čeští vynálezci
- Em il Škoda (1839–1900) — zakladatel Škoda Pl zeň
- Václav Laurin a Václav Klement — zakladatelé Škoda Auto
- Antonín Holý (1936–2012) — antiretrovirové léky proti HIV
- Stanislav Brebera (1925–2012) — vynález ce Sem tex u
- Jan Janskí (1873–1921) — objevitel čtyř krevních skupin
- Prokop Diviš (1698–1765) — vynálezce hromosvodu (1754, před Franklinem)
Pohlednice s českými vynálezci
Portrétové pohlednice
Klasické fotografické portréty Křižíka, Mendela, Heyrovského, Wichter le ho. Vy dávané věd ec kými institut y, univerzitami a A V ČR.
Pamětní pohlednice z Nobelov a ceně (1959)
Pamětní pohlednice z roku získání Nobelovy ceny Heyrovským. Vy dávané Československou poštou.
Křižíkova fontana a tramvaj
Místopisné pohlednice s Křižíkovými technickými instal acemi — fontana ve Výstavišti, první tramvajová lin ie v Praze, ele kt rické osvětlení Pl zeně.
Mendelovo brněnské klášter
Pohlednice s brněnským aug usti nián ským klášterem sv. Tomáše, kde Mendel žil a pra covál. Dnes je v klášteře Mendel ovo muzeum.
Co dělá pohlednici cennější
Výroční pamětní. 1922 (Mendel 100. výročí narození), 1959 (Heyrovský Nobel), 1991 (Wichterle 80. narozeniny).
Autograf. Pohlednice s vlast ním pod pis em Křižíka, Heyrovského nebo Wichter le ho jsou rar ity.
Pamětní z N obelov a slav nosti. Pohlednice z Stockholmu 10. prosince 1959 (Heyrovský pře bira cenu).
Křižíkov a fontana v původní podobě. Pohlednice z Jubil ejni výstavy 1891.
Co si může sběratel odnést
- Identifikujte věd ce — Křižík, Mendel, Heyrovský, Wichterle
- Výroční pamětní pohlednice
- Hledejte autograf
- Křižíkov a fontana a tramvaj
- Mendel ovo muzeum v Brně
Kde u nás v e-shopu pokračovat
- Pohlednice ostatních osobností — portrét y českých vědců
- Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — regionální místopisné motivy
- Vlastenecke pohlednice — česká věd a tech nika
- Pohlednice ČR velký formát od 1950 — moderní věd ec ké motivy
Časté otázky
Kdo z čechů získal Nobel ovu cenu za věd u?
Jen jeden — Jaroslav Heyrovský (1890–1967) v roce 1959 za výnález polar ografi e. Heyrovský je první a dodnes jediný Čech s Nobel ovou cenou za přírod ní věd u. (Jaroslav Seifert dostal Nobel ovu cenu za literaturu v 1984.)
Co vynálezl Otto Wichterle?
Měkké kontaktní čočky (1961) — jeden z nej významnějších českých vynálezů 20. století. První prototypy vy roboval doma na vánočním s červnem 1961 domácím str ojkem se součástkami z dětské stavebnice Merkur. Patent y se v 70. letech prodály americké společnosti Bausch & Lomb. Wichterle pra covál také na silonu (český ekvivalent nylonu).
Proč je Mendel otec genetiky?
V letech 1856–1863 prováděl v zahradě brněnského aug usti nián ského kláštera pokusy s hráškem. Vy form ul oval zákony dědičnosti (uni form ita, segrega ce, nezávislá kombinace), které dnes nesou jeho jméno. Práce byly za života ignorovany — znovu objeveny v 1900 a Mendel se stal otcem moderni genetiky.
Co vynálezl Frantisek Křižík?
Hlavním vynálezem byla Křižíkova oblouk ová lampa (1878), která získala v Paříži 1881 Grand Prix. Křižík pak vy bud oval první evropské elektrické osvětlení (Pl zeň 1887), první českou elektrickou tramvajovou li n ii (Praha 1891) a Křižíkovou fontanu v Pražském Výstavišti.
Existuje muzeum těchto vědců?
Ano — Mendel ovo muzeum v aug usti nián ském kláštere v Brně, kde Mendel prováděl pokusy. Heyrovskýho ústav fyz ikální chemie v Praze. Národní technické muzeum v Praze má expozice věnované Křižíkovi a Wichter le ovi (včetně originálního domácího str ojku z Merkur u, na kterém Wichterle vyrobil první čočky).
Kolik stojí pohlednice s českými vynálezci?
Klasická portrétová pohlednice z meziválečného období stojí 100–300 Kč. Pamětní pohlednice z Heyrovského N obel a 1959 jsou cennější — 200–500 Kč. Pohlednice s Křižíkovou fontanou z 1891 (Jubilejni výstava) mohou přesáhnout 500 Kč. Autograf je rar ity (několik tisíc Kč).