Slavní výtvarníci pohlednic: Mucha, Aleš a další ikony, které dnes hledá každý sběratel

Najdete v krabici po prarodičích pohlednici. Otočíte ji, podíváte se na malý podpis v rohu – a stojí tam Mucha. Nebo Aleš. Nebo Liebscher. Pokud máte štěstí na pravou pohlednici od některého z těchto mistrů, držíte v ruce kousek, který může mít cenu od stokorun po desetitisíce.

Zlatá éra umělecké pohlednice

Mezi roky 1896 a 1914 se pohlednice staly přirozeným formátem pro reprodukce uměleckých děl. Velcí malíři a ilustrátoři spolupracovali s vydavateli a vytvářeli buď originální motivy přímo pro pohlednicovou produkci, nebo poskytovali svá díla k reprodukci. Tehdejší pohlednice tak bývají často malou galerií doby. Secese, národní obrození, alegorie, lidové motivy, plákátový styl – všechno se odehrávalo na ploše čtrnácti centimetrů.

Mistři, na které se vyplatí dávat pozor

Alfons Mucha (1860–1939)

Pravděpodobně nejznámější český umělec, kterého poznají i lidé, kteří o pohlednicích nikdy neslyšeli. Mucha proslul secesními plákáty pro Sarah Bernhardt (1894 Gismonda byl první), dekorativními panely a alegoriemi ročních období. Jeho pohlednice z let 1896–1903 patří mezi nejcennější umělecké kousky v evropském sběratelství. Pravá Muchova pohlednice z původní edice se na trhu pohybuje od několika set korun po desetitisíce – záleží na motivu, stavu a tom, jestli jde o autorizovanou reprodukci nebo originální dobový tisk.

Mikoláš Aleš (1852–1913)

Český národní malíř, který se na pohlednice dostal díky svým ilustracím českých lidových písní, pohádek a historických výjevů. Jeho podpis (typické M. Aleš) najdete na pohlednicích s tématy jako Národní písně, Zbojníci, Husité a desetkami dalších. Alš výrazně ovlivnil výzdobu Národního divadla (lunety Vlast). Jeho pohlednice se v dnešním obchodě pohybují obvykle mezi padesáti a několika sty korunami za kus, některé série z období 1900–1910 jsou výrazně dražší.

Adolf Liebscher (1857–1919)

Český akademický malíř a ilustrátor, jehož pohlednice tvoří široký repertuár – od náboženských motivů (Madona) přes historické výjevy až po vánoční motivy. Liebscher byl extrémně produktivní a jeho pohlednice najdete v desetkách edicí. Jeho práce se na pohlednicovém trhu prodávají obvykle za desetky až nižší stovky korun, několik vzácnějších kusů (velikonoční a vánoční série z období 1900–1910) přesahuje i tisícovku.

Mela Koehler (1885–1960)

Rakouská ilustrátorka spjatá s vídeňskou secesi a Wiener Werkstätte. Její pohlednice s květinovými motivy, módními výjevy a stylizovanými portréty patří mezi vrcholy secesního pohlednicového designu. Sběratelsky velmi hledané, hlavně v Rakousku a Německu, kde mohou přesahnout i několik tisíc euro.

Další jména

Mimo tato čtyři velká jména se mezi pohlednicovými výtvarníky pohybovali i další významní autoři:

• Vojtěch Bartoňek (1859–1908) – pražské žánrové výjevy, malostranské motivy.
• Antonín Hudeček (1872–1941) – krajinné a městské pohlednice.
• Joža Uprka (1861–1940) – moravský folklór a kroje.
• Luděk Marold (1865–1898) – historické motivy a alegorie, autor panoramatu Bitva u Lipan.
• Karel Šimůnek (1869–1942) – secesní pohlednice a humoristické série.
• Marie Fischerová-Kvěchová (1892–1984) – dětské a sezónní motivy.

Jak poznat pravou pohlednici od slavného výtvarníka

Podpis na obraze

Skutečný umělec měl podpis přímo v obraze, jako součást litografie nebo tisku. Podpis bývá v rohu, často velmi malý a nenápadný. U Muchy typicky kurzíva Mucha v dolním rohu, u Aleše M. Aleš se silnější linkou.

Tiráž vydavatelství

Na zadní straně bývá impres vydavatele, někdy i číslo edice. Známá pohlednicová vydavatelství spolupracující s velkými umělci: Schwidernoch (Víeň), B. Kočí (Praha), Stengel & Co. (Drážďany), Champenois (Paříž, vydával Muchu).

Datum tisku

Pravé umělecké pohlednice z Muchovy doby vznikaly hlavně mezi roky 1896 a 1903. Pokud má pohlednice razítko z této doby, je s velkou pravděpodobností dobovou edicí. Pozdější (po 1920) jsou často reprodukce.

Technika tisku

Originál umělecké pohlednice z období 1896–1914 je obvykle kamenotisková litografie – pod lupou nevidíte rastrové tečky, plochy jsou plynulé a barvy uložené ve vrstvách. Pozdější reprodukce již mívají zřetelný rastr ofsetového tisku.

Co zvyšuje hodnotu

Originální dobová edice – pohlednice tištěná v letech 1896–1914 má vyšší cenu než pozdější reprodukce, i když motiv je stejný. Stav – ostré rohy, neporušený povrch, čisté barvy. U sběratelsky cennějších kousků klesne cena při poškození i o polovinu. Vzácnost motivu – některé motivy v rámci edicí jsou běžnější, jiné vzácnější. Sběratelé Muchových pohlednic přesně vědí, které kusy patří mezi top. Prošlá s razítkem – pokud má pohlednice razítko z období bezprostředně po vydání, historická hodnota stoupá. Originální adresát – pohlednice odeslané jinému umělci, sběrateli nebo známé osobnosti mohou mít víc než dvojnásobnou cenu.

Jak postupovat při prohlížení umělecké pohlednice

1. Podívejte se do rohů obrazu – hledejte podpis výtvarníka.
2. Otočte pohlednici a najděte impres vydavatele.
3. Pod lupou zkontrolujte techniku tisku – litografie nemá rastr.
4. Pokud má razítko, zkontrolujte datum.
5. Hledejte v specializovaných databázích – známé motivy se dají dohledat.

Časté otázky

Kolik stojí pohlednice s podpisem Alfonse Muchy?

Záleží na tom, jestli jde o originální dobovou edici (1896–1903) nebo o pozdější reprodukci. Originální Muchova pohlednice se obvykle prodává od několika set korun po desetitisíce. Reprodukce z meziválečného období se pohybují v desetkách korun.

Jak poznam pravou Muchovu pohlednici?

Klíčové indicie: podpis Mucha v rohu obrazu, kamenotisková litografie (žádný rastr pod lupou), impres dobového vydavatele (Champenois Paříž, B. Kočí Praha) a razítko z období 1896–1914. Reprodukce z pozdějších dob mají zřetelný ofsetový rastr.

Které pohlednice od Mikoláše Aleše jsou nejcennější?

Patrně série Národní písne z první dekady 20. století, historické výjevy z období husitství a původní lidové motivy. Cena se obvykle pohybuje mezi padesáti korunami a několika sty, vzácné série jsou dražší.

Co znamená impres na pohlednici?

Impres je tištěná značka vydavatele na zadní straně pohlednice – obvykle název, město a někdy číslo edice. Slouží jako jeden z hlavních identifikátorů pravé dobové pohlednice.

Existují kromě Mucha a Aleše další čeští pohlednicoví umělci?

Ano, mnoho. Adolf Liebscher (náboženské a vánoční motivy), Vojtěch Bartoňek (Praha), Antonín Hudeček (krajiny), Joža Uprka (moravský folklor), Luděk Marold (historie) a Karel Šimůnek (humoristické série) patří mezi nejvýznamnější.

Mám doma starou pohlednici, ale podpis nemůžu rozeznat. Co s tím?

Vyfoťte detail rohu obrazu a porovnejte s online databází podpisů známých výtvarníků. Pokud je podpis nejasný, zkonzultujte to s dlouholetým sběratelem nebo specializovaným prodejcem – ti často podpisy poznají i z malého detailu.

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Největší výběr uměleckých pohlednic včetně Mucha, Aleš a Liebscher najdete v pohlednicích malířství. České umělecké pohlednice z přelomu století v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950. Secesní pohlednice z Vídne, včetně Mucha, v rakouských pohlednicích do roku 1950. Folklórní motivy od Joži Uprky v etnografických pohlednicích. Pohlednice spojené se slavnými lidmi v pohlednicích ostatních osobností.