Pohlednice Šumavy: zelená střecha Čech 1895–1945
Šumava je největším souvislým pohořím v Čechách a současně nejzachovaléjším lesím v střední Evropě. Pro sběratele pohlednic je Šumava obzvlášť zajímavá — do roku 1945 to byla silně německy mluvící oblast s vlastním specifickým dialektem a kulturou. Po vysídlení Němců a uzavření hraničního pásma v komunistické éře desitky vesnic zanikly. Pohlednice z let 1895–1945 jsou tak často jediným dochovaným vizuálním svědectvím dnes již neexistujících míst.
Proč jsou šumavské pohlednice tak hledané
Šumava spojuje tři silné sběratelské motivy: krajinu (jezera, lesy, vrcholy), průmysl (sklo, sirky, papirny) a etnografii (šumavské typy v krojich, lidová architektura). K tomu se přidavá unikátní historický kontext německy mluvící oblasti, která po roce 1945 zmizela.
Hlavní motivy šumavských pohlednic
Černé a Čertovo jezero
Ledovcová jezera pod Jezerní horou — Černé (1008 m, 18,4 ha, největší v Čechách) a Čertovo (1030 m, 36 m hluboké, nejhlubší v Čechách). Patří mezi nejhledanější šumavské motivy. Pohlednice z přelomu století „Gruss vom Schwarzen See" jsou sběratelskou klasikou.
Železná Ruda (Eisenstein)
Hlavní turistické a sklarské město centrální Šumavy. Tradiční sklarské hutě (Adolfova huť, dynastie Eisner), železniční spojení s Plzní a Bavorskem (od roku 1877), lyzniční středisko. Po roce 1948 součást hraničního pásma a 40 let nepřístupná zona.
Vimperk (Winterberg)
Středověké město se zámkem na skále. Tradičně spojováno s tisem (Steinbrenerova tiskárna byla jedna z největších výrobců modlitebních knih v Rakousko-Uhersku). Pohlednice s vimperským zámkem jsou popární turistické motivy.
Sušice — sirkařské město
V 19. století největší výrobce sirek v rakouskouherské monarchii. Reklamní pohlednice s logy Sušických sirek „Solo" a továrnami patří mezi sběratelské specialky. Vyváží sirky do celého světa poštovními zásilkami.
Český Krumlov
Renesanční město s ohromným zámkem (UNESCO 1992) je součástí šumavského regionu. Pohlednice z 1898–1935 vyrábel fotograf Josef Seidel ve svém atelieru v Krumlově.
Šumavské vesnice (Bohem boy)
Pohlednice s šumavskými vesnicemi — Knizeci Pláně, Hartmanice, Bayerisch Eisenstein, Křivá voda — málokterá z nich dnes existuje v původní podobě. Jsou unikátním dokumentem zaniknuté venkovské architektury.
Josef Seidel — fotograf Šumavy
Josef Seidel (1859–1935) založil v roce 1888 fotografickou živnost v Českém Krumlově. Jeho atelier vyrobil za 47 let provozu přiblizně 140 000 fotografií z Šumavy a okolí — měst, vesnic, jezer, krajiny, lidových krojů, portértů. Mnoho z nich vyšlo jako fotografické pohlednice s razitkem „J. Seidel, Krummau". Dnes je atelier muséum Fotoatelier Seidel.
Sklo a sklarské hutě
Šumava byla současně s Jizerskými horami nejvýznamnějším českým sklarským regionem. Hlavní dynastie Eisner, Loetz, Riedel měly hutě v Adolfově u Železné Rudy a dalších šumavských obcích. Pohlednice s reklamou sklarských výrobků jsou samostatnou sběratelskou kategorií.
Co dělá šumavskou pohlednici cennější
Gruss aus Böhmerwald. Německý název používaný v Rakousko-Uhersku a v meziválečném Československu.
Seidelový originály. Pohlednice s razitkem „J. Seidel, Krummau" jsou sběratelsky velmi cenné.
Zaniknuté vesnice. Pohlednice s vesnicemi zlikvidovanými po roce 1948 jsou unikátním dokumentem.
Šumavské typy. Etnografické portréty obyvatel Šumavy v krojich.
Sirky a sklo. Reklamní pohlednice továren „Solo", Eisner a dalších.
Co si může sběratel odnést
- Identifikujte místo — český a německý název (Eisenstein, Winterberg, Krummau)
- Hledejte razitko „J. Seidel" — sběratelský bonus
- Pohlednice ze zaniknutých vesnic — sběratelsky nejcennější
- Reklamní pohlednice sklarských hutí a sirkovny
- Litografie přelomu století — nejcennější technika
Kde u nás v e-shopu pokračovat
- Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — šumavské motivy
- Pohlednice Rakousko malý formát do roku 1950 — „Gruss aus Böhmerwald"
- Pohlednice etnografie — šumavské typy a kroje
- Všechno sběratelství
Časté otázky
Proč „Böhmerwald" na starých pohlednicích?
Německý název pro Šumavu, používaný v Rakousko-Uhersku a v meziválečném Československu. Region měl před 1945 převážně německy mluvící obyvatelstvo. Po vysídlení Němců v letech 1945–1946 se ustal výhradně český název.
Kdo byl Josef Seidel?
Český fotograf (1859–1935), který v roce 1888 založil fotografickou živnost v Českém Krumlově. Vyfotografoval celé Šumavy — města, vesnice, krajinu, obyvatele. Po jeho smrti pokračoval syn František (až do 1949). Dnes je atelier muséum „Fotoatelier Seidel" — jedno z nejhezkších fotografických muséí v střední Evropě.
Proč byly šumavské vesnice zlikvidovany?
Po roce 1948 byla Šumava součástí hraničního pásma uzavřeného pro civilisty. Vesnice v této zóně byly postupně vysídlovány a srovnány se zemí — účelem bylo zabránit útěkům. Mezi zlikvidovanými obcemi jsou Knížecí Pláně, Předín, Křiva voda, Stachy a desitky dalších. Pohlednice s nimi jsou často jediným dochovaným vizuálním svědectvím.
Jaký je rozdíl mezi Českou a Bavorskou Šumavou?
Pohorie je rozděleno mezi Česko a Bavorsko. Česká část má Národní park Šumava (od 1991, 685 km²), bavorská má Nationalpark Bayerischer Wald (od 1970, 240 km²). Pohlednice z bavorské strany mají výhradně německé popisky a doplnují sběratelskou sbírku regionu.
Existují pohlednice s „šumavskými typy"?
Ano. Seidelův atelier vydával série etnografických portértů šumavských obyvatel — v lidových krojich, při práci, při slavnostech. Tyto „šumavské typy" jsou dnes nesmírně cenným etnografickým dokumentem již zaniknuté kultury.
Kolik stojí Seidelův originál?
Bromografické pohlednice s razitkem „J. Seidel, Krummau" z let 1900–1918: 300–800 Kč. Vzácné portréty série šumavských typů: 400–1 500 Kč. Pozdější pohlednice zástupcu (Františka Seidela, syna) mají mensi sběratelskou hodnotu (150–400 Kč).