Mikulčice a Velkomoravská říše na pohlednicích: kolébka slovanské kultury

Když archeolog Josef Poulík začal v roce 1954 vykopávky na polích u jihomoravských Mikulčic, nikdo necěkával, že zde leží jedna z nejvýznamnějších slovanských archeologických loka lit Evropy. Mikulčice byly v 9. století centrem Velkomoravské říše — prvního velkého slovanského státního útvaru ve střední Evropě a místa, kam v roce 863 dorazili Cyril a Metoděj s misií.

Pohlednice s motivy Mikulčic, Cyrila a Metoděje a velkomoravské historie tvoří specifickou sběratelskou kategorii — zejména z období po archeologickém objevu (1954+) a z velkých výročí v roce 1963 (1100 let cyrilometodějské mise).

Velkomoravská říše (830–906)

Velkomoravská říše byla prvním rozsáhlým slovanským státním útvarem ve střední Evropě. Vznikla kolem roku 830 spojením několika slovanských knížectví na území dnešní jihovýchodní Moravy a jihozápadního Slovenska. Své jméno získala v 10. století od byzantského císaře Konstantina Porfyrogenneta jako „Megale Moravia“ (Velká Morava).

Hlavní vládnoucí:

• Mojmír I. (vládl asi 830–846) — zakladatel dynastie
• Rastislav (846–870) — v roce 863 pozval Cyrila a Metoděje
• Svatopluk I. (871–894) — největší územní rozmach
• Mojmír II. (894–906) — poslední velkomoravský vládnoucí

Za Svatopluka I. dosáhla Velká Morava největší mocenského rozmachu — její vliv se rozprostíral na Móhavu, Čechy, jihovýchodní Polsko, severní Madarsko, Pannonii a část dnešní Slovinska. Po Svatoplukě se vě vznikly vnitřní konflikty, které říši oslábily.

Zánik Velké Moravy způsobil mad‘arský vpád ze východu. Definitivní konec přišel v roce 907 bitvou u Bratislavy, kde se poslední bav orsko-velkomoravské sily nepodařilo zastavit nomadske vojska. Mikulčice byly zničeny ohnem a postupně opuštěny.

Mikulčice: srdce velkomoravského státu

Mikulčice (místo kdysi nazývané Valy) je nejvýznamnější velkomoravská archeologická lokalita. Leží v luzním lese na okraji obce Mikulčice na Hodonínsku. Celý archeologický areal má rozlohu kolem 200 hektarů a sklauf se z hradiska, podhradič a venkovních sidlist.

Mikulčice byly v 9. století jedním z nej významnějších sl ov anských „měst“. Soustavný archeologický výzkum (od 1954) zde do dnes ob jevil:

• 12 založených kostelů z 9. století — žádná jiná slov anská lokalita nemá tolik kostelů z jedne ery
• Vy výšený knížecí palác na hradisku
• Přes 2 500 hrobů — největší slov anské pohřebiště dané doby
• Zlatné šperky — ozdobné knofliky (gombíky), náušnice, prsteny
• Zbraně a vojenská výstroj

Cyril a Metoděj: cesta z Soluna 863

V roce 862 poslal Rastislav vy slan ce do Byzance s prosbou, aby císař Michael III. poslal misionar y, kteří by hlásali kresta nství v slovanském jazyce. Volba padla na bratry Konstantina (pozdějšího Cyrila) a Metoděje ze Soluna (řecky Thessaloniki). Oba bratri pocházeli z grec ko-slov anskýho prostředí a měli zkušenost s misií.

V roce 863 dorazili na Mor avu. Přinesli s sebou:

• Hlaholici — první slovanské písmo, které Konstantin sestavil specialne pro slovanský jazyk
• Překlad biblických a liturgických textů do staroslověnštiny
• Slovanský obřad — mše a služby v slovanském jazyce

Mise měla velký úspěch — během několika let bylo Slov ány ob ráce no na kresťanství. V roce 867 jeli bratri do Říma, kde papež Hadrián II. schvalil slovanský liturgický jazyk — historicky výjimečný akt. Konstantin (Cyril) zemřel 14. února 869 v Římě a je tam pohřben. Metoděj se vrátil na Mor avu jako arcibiskup. Zemřel 6. dubna 885, jeho hrob nebyl definitivně lokalizován.

Archeologický výzkum (1954+)

Soustavný archeologický výzkum Mikulčic začal Josef Poulík (1910–1998) v roce 1954. Cely projekt probíhal pod záštitou Československé akademie věd a stal se jedním z nejvýznamnějších sl ovanských archeologických výzkumů 20. století. Poulík vedl výkopy 35 let, jeho nástupci pokračují dodnes.

V roce 2014 byl v lokalitě otevřen moderní návštěvnický centrum s expozicí věnovanou Velké Moravě a archeologickým objevům. Mikulčice jsou dnes národní kulturní památkou a kandidátem na zap sání do seznamu UNESCO (společně s dalšími velkomoravskými lokalitami).

Pohlednice s Mikulčicemi a Velkou Moravou

Pohlednice z období po archeologii (1954+)

Největší produkce. Pohlednice s detaily výkopů, zlatými šperky, modelem velkomoravského kostela. Vydávané Akademií věd, Mor avským zemským muzeem a místními nakladateli.

Pohlednice 1100. výročí cyrilometodějské mise (1963)

V roce 1963 se konaly velké oslavy 1100. výročí příchodu Cyrila a Metoděje. Československá pošta vydala pamětní známky, vznikla řada pamětních pohlednic. Sběratelsky atraktivní kategorie.

Cyril a Metoděj v umělecké podobě

Pohlednice s reprodukcemi obrazů cyrilometodějských motivů (Bilek, Kasička, Slaviček a další). Bohatou kategorii tvoří Bilkovy ikoňuske kompozice.

Pohlednice Velehradu

Cyrilometodějské obřad y v Velehradu (potencalé místo Metodějova hrobu) mají dlouhou tradici. Pohlednice z poutních dnů 1900–1945 jsou sběratelsky atraktivní.

Co dělá pohlednici s Mikulčicemi cennější

Předarcheologické pohlednice (před 1954). Vzácné — motivy lokality před objevy.

1100. výročí (1963). Pamětní pohlednice z významných oslav.

Zlaté šperky. Pohlednice s reprodukcemi mikulčických zlatých šperků jsou uměleckou kategorií.

Velkomoravskí vládnoucí. Pohlednice s portréty Rastislava, Svatopluka a Cyrila s Metodějem.

Co si může sběratel odnést

1. Identifikujte motiv — Mikulčice, Velehrad, Cyril a Metoděj, vládnoucí
2. Datace — 1963 oslavy jsou speciální kate gorie
3. Hledejte tiráž — Mor avské zemské muzeum, Akademie věd, Velehradský opat
4. Zlaté šperky mají uměleckou hodnotu
5. Sběrejte v rámci tematických sérií

Kde u nás v e-shopu pokračovat

• Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — mor avské místopisné motivy
• Pohlednice ČR velký formát od 1950 — poválečné motivy Mikulčic a Velehradu
• Pohlednice malířství — cyrilometodějské motivy od Bilka a dalších
• Pohlednice etnografie — mor avské kroje a slov anské dědictví

Časté otázky

Co byla Velkomoravská říše?

První rozsáhlý slovanský státní útvar ve střední Evropě. Vznikl kolem roku 830 spojením slovanských knížectví na území jihovýchodní Moravy a jihozápadního Slovenska. Vrcholu dosáhl za Svatopluka I. (871–894), zanikl po mad‘arských vpádech kolem roku 906–907.

Kolik kostelů bylo v Mikulčicích?

Archeologický výzkum doposud objevil 12 kostelů z 9. století. Žádná jiná slov anská archeologická lokalita nemá z jedne ery tolik kostelů. Největší z nich je tzv. Bazilika (3. kostel), která by mohla být součástí sidla arcibiskupa Metoděje.

Proč Rastislav pozval Cyrila a Metoděje?

Rastislav (846–870) chtěl založit nezávislé slovanské kresťanství, které by nebylo závislé na francouzské a bavorské církvi. V roce 862 vyslal posly do Byzance s žádostí o slovansky mluvící misionar y. Císař Michael III. vyslal bratry Konstantina (Cyrila) a Metoděje, kteří dorazili v roce 863.

Kdo objevil Mikulčice?

Josef Poulík (1910–1998), český archeolog a profesor brněnské univerzity. Soustavný archeologický výzkum začal v roce 1954 a pokračuje dodnes. Mikulčice jsou jeden z nejvýznamnějších slov anských archeologických projektů Evropy.

Co je hlaholice?

První slovanské písmo, které Konstantin (Cyril) sestavil v polovině 9. století specialne pro slovanský jazyk. Pozdější cyrilice (pojmenovaná po Cyrilovi) je její zjednodušená forma a slouží dodnes jako základ písma více slovanských jazyků (ruština, bulharština, srbština, ukraj instína).

Co se stálo s Velkou Moravou?

Říše zanikla kolem roku 906–907 pod tlakem mad‘arských nájezdů. Definitivní konec přišel bitvou u Bratislavy v roce 907, kde se poslední bavorské a velkomoravské sily nepodařilo zastavit nom adské vojska. Mikulčice byly zničeny ohnem. České země začaly samostatnou cestu pod Přemyslovci, Slovensko se po následně sní začlenilo do mad‘arského státu.