⛪ Stara pohlednice Praha Staroměstské náměstí

Mariánský sloup na pohlednicích: 1650, 1918 stržen, 2020 obnoven

Málokterá pražská stavba má tak nervosní životopis jako Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Postavený v roce 1650 jako dík za záchranu Prahy před švédským obléhením, stržený v listopadu 1918 jako symbol habsburské nadvlády a obnovený po 102 letech v červnu 2020. Celá jeho histor ie je zároveň dokumentem českých postojů k vlastní minulosti.

Pohlednice s motivem Mariánského sloupu jsou specifickou sběratelskou kategorií — mužou se rozdělit na ty před 1918 (s původním sloupem), z meziobdobí 1918–2020 (bez sloupu) a po roce 2020 (s novým sloupem).

Původní sloup 1650

Mariánský sloup nechal postavit císař Ferdinand III. jako dík Panně Marii za záchranu Prahy během švédského obléhení v roce 1648. Švédové tehdy obsadili Malou Stranu, ale Staré a Nové Město se ubánilo. Sloup byl dokončen a slavnostně vysvěcen 26. července 1650.

Základní informace o původním sloupu:

  • Soch ař — Jan Jiří Bendl (jeden z nejvýznamnějších českých barokních sochářů)
  • Výška — 16 m
  • Materiál — pískovec
  • Vrcholné soustoší — Pana Maria Imaculata s červeny ad m i v hodu z dávno

Sloup byl jedním ze čtyř hlavních mariánských sloupů střední Evropy (vedle Vídně 1647, Münchenu 1638 a Wroclawi). Po několika sto letí sloupu tvořil vizuální osu Staroměstského náměstí.

Stržení 3. listopadu 1918

Pouhých 6 dní po vyhlášení Československa (28. října 1918) se na Staroměstském náměstí shromáždil dav vrac ející se z manifestací na Bílé hoře. Pod vedením anarchistického aktivisty Franty Sauera (1881–1947) se rozhodl stržt symbol habsburské nadvlády. Původní plan, který pravděpodobně neměl oficalční schvalení, byl proveden během několika hodin.

Sloup byl stržen lan y — mnozí ze současníků to vnímali jako spontane uliční akt symbolického rozchodu s monarchií. Jiní (zvláště katolíčtí věřící) jako akt vand alismu. Pýblika diskuze trvala 102 let.

Sauer byl pozdějšími historiky považován za pičlu českého anti-klerikalismu a anti-habsburskeho radikalismu. Jeho role v stržení sloupu zůstává historicky kontroverzní.

102 let bez sloupu (1918–2020)

Původní soch a P. Marie byla po stržení poškozená a casem se dostala do Lapidaria Národního muzea v Praze. Trosky sloupu částečně zůstaly u Staroměstské radnice, částečně byly využity stavebně jinde.

Diskuze o obnově probíhala po celé meziválečné období, znovu po roce 1989. Hlavní argumenty pro obnovu:

  • Architektonická hodnota — sloup byl součástí kompozice náměstí
  • Náboženská hodnota — obnova mariánské úcty
  • Smire ni s katolíčty

Argumenty proti:

  • Akt stržení byl historický — obnovou by se vy ma zal
  • Připomínka habsburské nadvlády
  • Otevřený prostor náměstí je hodnota sama o sobě

Obnova 2020

4. června 2020 byl Mariánský sloup slavnostně obnoven. Hlavní soustoší včetně nové sochy Pany Marie vyrobil sochář Petr Váňa, který na něj pracoval od roku 1996. Část původních kamenných částí byla integrována do nové stavby.

Obnova byla diskutovaná — zastánci poukazují na návrat historické kompozice, kritici namítá, že se jedná o moderni replice nikoli o původní sloup. Mariánský sloup je dnes jedním z hlavních turistických míst Staroměstského náměstí.

Pohlednice s Mariánským sloupem

Pohlednice s původním sloupem (1898–1918)

Klasické litografické pohlednice Staroměstského náměstí s Mariánským sloupem v středu kompozice. Cena obvykle 200–500 Kč za samostatný kus, vzácné chromolitografie i přes tisícovku.

Fotopohlednice z stržení (1918)

Velmi vzácné — pravděpodobně některí pražští fotografové zachytili akt stržení. Sběratelsky to jsou rar ity, cena několika tisíc.

Pohlednice Staroměstského náměstí bez sloupu (1918–2020)

Klasická pražská místopisná pohlednice z meziválečného a poválečného období. Cena podle stavu a stáří.

Pohlednice po obnově 2020

Pamatne pohlednice z obnovy a současné pohlednice se novým sloupem. Cena nízká, výjimečné jsou pohlednice z prvních dní obnovy.

Co dělá pohlednici s Mariánským sloupem cennější

Datace před 1918. Litografické pohlednice s původním barokním sloupem.

Fotopohlednice ze stržení. Velmi vzácné, sběratelsky absolutně vrcholné.

Detail soch. Pohlednice s detaily Bendlova soustoší mají uměleckou hodnotu.

Počty obyvatel. Pohlednice s davy lidí nebo se slavnostními akcemi na náměstí jsou cennější než statické záběry.

Co si může sběratel odnést

  1. Identifikujte období — před 1918 (s sloupem), 1918–2020 (bez), po 2020 (s novým)
  2. Hledejte detaily — celý sloup nebo jen Mariánská socha
  3. Pohlednice ze stržení 1918 jsou rar ity
  4. Datace přes zadní stranu a techniku tisku
  5. Litografie z přelomu století je nejcennější

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Časté otázky

Kdy byl Mariánský sloup postaven?

Původní Mariánský sloup nechal postavit císař Ferdinand III. v roce 1650 jako dík Panně Marii za záchranu Prahy před švédským obléhením v roce 1648. Slavnostně vysvěcen byl 26. července 1650.

Kdy a proč byl stržen?

3. listopadu 1918, pouhé šest dní po vyhlášení Československa. Dav vra cející se z manifestací na Bílé hoře pod vedením anarchistického aktivisty Franty Sauera sloup stržil jako symbol habsburské nadvlády. Akt byl ve své době kontroverzní a zůstává jím dodnes.

Kdo byl Franta Sauer?

František Sauer (1881–1947) byl český anarchista, anti-klerikál a aktivist. Vedl skupinu, která 3. listopadu 1918 stržila Mariánský sloup. Po roce 1918 žil v relativní izolaci od oficialčních politických struktur. Jeho role v hist orii sloupu je hodnocena různě.

Kdy byl sloup obnoven?

4. června 2020, po 102 letech od stržení. Hlavní soustoší s novou sochou Pany Marie vyrobil sochář Petr Váňa, který na něm pracoval od roku 1996. Soucástí obnovy bylo i integrace některých původních kamenných částí.

Co se stálo s původní soch ou Pany Marie?

Původní soch a od Jana Jiřího Bendla byla po stržení v roce 1918 poškozená a casem se dostala do Lapidaria Národního muzea v Praze. Tam je dodnes k vidění. Soch a na současném sloupu (2020) je nová, vyrobená Petrem Váňou.

Existují v Praze i jiné mariánské sloupy?

Ano. Hradčanské náměstí má Mariánský sloup z roku 1726 (Ferdinand Maxmilián Brokoff). Malostranské náměstí má Mariánský sloup z roku 1715. Obě stojni dodnes — nebyly strženy v roce 1918, protože měly menší symbolicky význam.

Zpět na blog