Korespondenční lístky: jak Rakousko-Uhersko vymyslelo pohlednici v roce 1869
Vídeň, 1. října 1869. Rakousko-uherská pošta vydává úplně nový typ zásilky: korespondencní lístek (německy Correspondenz-Karte). Lehký žlutý karton se zatištěnou známkou na rohu, prostor pro adresu, prostor pro krátký vzkaz. Bez obálky. Stojíl dva krejcary — polovinu ceny běžného dopisu. Tak vznikla pohlednice. Korespondencní lístky z let 1869–1885 jsou předchůdci všeho, co dnes označujeme slovem pohlednice — a současně sběratelsky nejvzácnější kategorií.
Proč vznikla pohlednice
V 60. letech 19. století Evropu zaplavila poštovní reforma. Dopisy byly drahé (4 krejcary za běžný dopis v rakouskouherské monarchii), kupování obálek složité, psání dlouhé. Lidé si posílali krátké zprávy a měli pocit, že platí za zbytečnost.
Dr. Heinrich von Stephan, německý poštovní reformátor, navrhl v roce 1865 na karlsruhske poštovní konferenci nový typ zásilky — „otevřený korespondencní lístek" (offene Postkarte). Návrh byl odmítnut — ostatní německé země se bály, že otevřené zásilky budou narušovat soukromí.
O čtyři roky později, v roce 1869, prevzal nápad Dr. Emanuel Herrmann, profesor národního hospodářství na víedňské vojenské akademii. Představil jej rakousko-uherskému poštovnímu ředitelství a tentokrát byl nápad přijat.
Výsledek: 1. října 1869 vyšel v Rakousku-Uhersku první korespondencní lístek. Rakousko se tak stalo prvním státem na světě, který oficiálně zavedl pohlednici.
Jak vypadal první korespondencní lístek
Původní korespondencní lístek byl velmi jednoduchý:
- Formát — 124 × 84 mm (mnohem mensi než dnešní pohlednice)
- Barva — světle žlutý karton
- Přední strana — zatištěná 2-krejcarová známka, prostor pro adresu, hlavička „Correspondenz-Karte"
- Zadní strana — úplně prázdná, pro text vzkazu
- Bez obrazu — jen text, žádný motiv
Texty byly v němčině, češtině, maďarštině a dalších zemských jazycích monarchie. Český korespondencní lístek měl text „Dopisnice" v rohu.
Úspěch překvapil všechny
Pošta očekávala umírněný zájem. Realita překonala všechna očekávání: jen v prvních třech měsících se prodalo přes 1,5 milionu korespondencních lístků. Lidé milovali krátkou rychlou komunikaci za půl ceny.
Během několika měsíců nápad převzaly ostatní státy:
- 1870 — Německý spolek, Velká Británie, Švýcarsko
- 1871 — Francie, Bavorsko, Belgie, Holandsko, Dánsko
- 1872 — Švédsko, Norsko, Rusko, USA
- 1873 — Itálie, Španělsko
- 1874 — vzniká Světová poštovní unie (UPU)
Korespondencní lístky se stávají obrazovými
Původní korespondencní lístky obsahovaly jen text. Brzy ale vydavatelé začali tisknout vlastní varianty s obrazovými prvky:
1870 — obrazové listy z války. Francouzsko-pruská válka 1870–71 zrodila první obrazové pohlednice. Par Ballon Monté z obležhané Paříže, polní poštovní pohlednice.
1872–1880 — první obrazové lístky. Německí, víedňští a pražští vydavatelé začali tisknout korespondencní lístky s malými vinetovými obrazy v rohu — města, krajiny, královské osobnosti.
1885–1890 — vznik moderní pohlednice. „Gruss aus" pohlednice s velkým obrazem na přední straně. Obraz zabírá polovinu plochy, text se píše kolem.
1905 — rozdělená adresní strana. Světová poštovní unie (UPU) povolila v roce 1905 rozdělenou zadní stranu. Obraz mohl zabírat celou přední stranu, text šel na zadní levou polovinu, adresa na pravou.
Co dělá korespondencní lístek cennější
Datace 1869–1875. Nejstarší kusy. Úplna rarita.
České razitko z roku 1869–1871. Lokality jako Praha, Karlův most, České Budějovice mají sběratelský bonus.
Zvláštní německo-český dvojjazyčný text. Korespondencní lístky pro české země měly text v obou jazycích — vzácný dokument bilingvismu monarchie.
Nepoužitý kus. Originální nepoužitý korespondencní lístek z roku 1869 v perfektním stavu má výrazně vyšší cenu.
S textem osobnosti. Pokud korespondencní lístek psal známý člověk — skladatel, spisovatel, politik — má dvojnásobný význam.
Co si může sběratel odnést
- Datace — 1869–1875 jsou nejvzácnější
- Formát — malý, 124×84 mm
- Barva — světle žlutý karton
- Hlavička — „Correspondenz-Karte" v rohu
- Razitko — české město je bonus
Kde u nás v e-shopu pokračovat
- Pohlednice Rakousko malý formát do roku 1950 — habsburské korespondencní lístky
- Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — české rané korespondencní lístky
- Všechno sběratelství
Časté otázky
Kdy vznikl první korespondencní lístek?
1. října 1869 v Rakousku-Uhersku. Vydala ho rakouskouherská pošta na návrh dr. Emanuela Herrmanna. Rakousko bylo první stát na světě, který oficiálně zavedl pohlednici. V prvních třech měsících se prodalo 1,5 milionu kusů.
Kdo vymyslel pohlednici?
Formálně dr. Emanuel Herrmann, profesor národního hospodářství na víedňské vojenské akademii (1869). Návrh dr. Heinricha von Stephana v karlsruhské poštovní konferenci 1865. Idea byla v ovzduší, ale Herrmann úspěšně prosadil praktickou realizaci.
Jak vypadal první korespondencní lístek?
Světle žlutý karton formátu 124 × 84 mm. Na přední straně zatištěná 2-krejcarová známka, prostor pro adresu a hlavička „Correspondenz-Karte". Zadní strana úplně prázdná pro text vzkazu. Bez jakéhokoli obrazu nebo motivu — jen text.
Kolik stojí originální korespondencní lístek z roku 1869?
Velmi značnou částku. Originální korespondencní lístek z roku 1869 v dobrém stavu se prodává obvykle od 500 Kč po 2 000 Kč. Pokud má české razitko z prvních měsíců provozu (říjen–prosinec 1869), může cena přesahovat 5 000 Kč.
Proč byly první korespondencní lístky bez obrazu?
Protože poštovní reformou byla orientovaná primárně na lacinejsi a rychlejší komunikaci, ne na obraz. Obraz se přidal až od 70. let, kdy si vydavatelé všimli komerční potenciál. První obrazové pohlednice vznikly během francouzsko-pruské války 1870–71 — z obležhané Paříže.
Kdy se rozdělila adresní strana?
V roce 1905 — Světová poštovní unie (UPU) povolila rozdělenou zadní stranu. Do roku 1905 platilo, že zadní strana byla výhradně pro adresu — text se psal kolem obrazu na přední straně. Po 1905 mohl obraz zabírat celou přední stranu a text šel na zadní levou polovinu. Toto je hlavní datovací kritérium pro pohlednice.