Knihtiskové pohlednice raného období: první obrazové pohlednice z 19. století

Knihtisk je tiskárenská technika stará jako Gutenbergův vynález – obraz a písmo vystěhují z desky jako reliéf a barva se nanáší na jejich vyvýšené části. Stejnou cestou, jakou se po staletí tiskly knihy, noviny i úřední formuláře, se v Rakousku-Uhersku po roce 1869 začaly tisknout i první obrazové pohlednice. Vznikaly v malých nákladech, na křehkém papíře a v době, kdy se pohlednice ještě nepovažovaly za sbírku, ale za levný poštovní lupen. Tím větší cenu mají dnes – dochovaných kusů je málo a každý je historíckou stopou prvních let evropské pohlednice.

Kdy a kde knihtisková pohlednice vznikla

Rakousko-Uhersko zavedlo Correspondenz-Karte (poštovní lupen pro otevřený vzkaz) 1. října 1869 jako první stát na světě. Brzy se objevily první obrazové verze – zpravidla v podobě malé viněty (siluety města, hradu, kostela) tištěné knihtiskem v rohu adresní strany. Druhá polovina karty zůstávala volná pro krátký vzkaz. Tisk byl takřka vždy černě nebo dvoubarevně, plnobarevný litografický obraz přišel až v 90. letech.

Jak vypadala typická knihtisková pohlednice

Pohlednice raného období se vyznačovaly skromnou úpravou – motiv tvořil drobný obraz s přesnou perokresbou, doplnil ho ozdobný rám a typografický nadpis. K nejhledávanějším rysům patří:

• Viněta v rohu o velikosti 1–3 cm s pohledem na město, hrad nebo církevní stavbu.
• Ornamentální rámeček kolem prostoru pro text.
• Nápis Gruß aus…, Pozdrav z…, Souvenir de… v dekorativním řezu písma.
• Volná plocha pro vzkaz – celá ru rozdělené strany patřila adresátovi, vzkaz se psával mezi obraz a hranu pohlednice.
• Tenký, lehce nažloutlý papír s vyšší gramáží než pozdější kartony.

Někdy se při tisku použila druhá nebo třetí barva (modrá, červenohnědá, zelená), která se tiskla ze samostatných desek. Žádné plynulé přechody, které známe z chromolitografie, knihtisková pohlednice neměla – pracovala výhradně s plochami barvami a perokresbou.

Proč jsou tak vzácné

Knihtiskové pohlednice se tiskly v malých nákladech – mnohdy v jednotkách stovek až několika tisících kusů. Sběratelství pohlednic se rozvinulo až v polovině 90. let, a tak většina domácností starší lupeny vyhazovala. Papír byl tenký, nažloutlý a brzy křehá, málokdo ho ukládal do alba. K tomu se přidala masívní výroba chromolitografií po roce 1898, která starobylé černobílé viněty v očích tehdejších uživatelů zcela degradovala. Těch pár dochovaných kusů je dnes pomalu unikátních jako jiné dokumenty z konce 70. a 80. let 19. století.

Český knihtiskový okruh

Praha

V Praze patřily k průkopníkům tiskárny Edvarda Grégra a bratří Schimků. Původní pražské motivy obvykle ukázaly siluetu Hradčan, Karlův most nebo Powdry brankou tištěnou na karton s francouzským okrajem.

Severní Čechy

Liberec, Litoměřice a Teplíce měly silnou německy mluvící klientelu. Maličké viněty s Ještědem, místními rátušemi a horskými salai (Bedrichov, Korenov) z konce 70. let patří mezi vyhledávané regionální unikáty.

Západní Čechy a lázně

Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně měly výhodu mezinárodní klientely. Místní knihkupci tiskli vinětní lupeny s pohledem na Vridálo, Mlýnskou kolonádu nebo Křížový pramen pro hôtely a kavarny.

Morava

Brněnské a olomoucké tiskárny přiváděly do oběhu lupeny s motivy Špilberka, kostela sv. Tomáše nebo olomouckého Sloupu Nejsvětější Trojice.

Co dělá knihtiskovou pohlednici cennější

U knihtiskových pohlednic má nejvyšší váhu přesná datace – lupen poštovně odeslaný před rokem 1880 má výjimečnou hodnotu. Cenový bonus přidává nerozdělená adresní strana (jiný typ tehdy neexistoval), ručně kolorované detaily (červené střechy, modrá obloha, zelená stromoví), vyobrazení konkrétní historické budovy a císařské nebo královské razítko monarchie. Dvojnásobnou váhu má pohlednice, která dorazila na původní adresu (poštovní datování pak určuje terminál ante quem výroby).

Vývoj od knihtisku k litografii

Mezi roky 1869 a 1875 vznikaly výhradně vinetové lupeny černě tištěné v rohu pohlednice. V druhé polovině 70. let se začala výrazněji prosazovat druhá a třetí barva, kolem 1885 již konkurovala knihtisku litografie – často v koexistenci ºním tisku. Po roce 1890, kdy se ze Saska rozšířila továrenská chromolitografie, knihtisk pro pohlednice prakticky vymizel a zůstal jen ve formě adresní strany.

Jak postupovat při prohlížení knihtiskové pohlednice

1. Pod lupou zkontrolujte hrany kresby – knihtisk vykazuje ostré okraje a mírný okraj nátisku, litografie má plynulé přechody.
2. Zhodnoťte papír – tenký, nažloutlý a mírně vodoznakový je typický pro 70. a 80. léta.
3. Hledejte adresu – nerozdělená strana s kolkem 2 krejčarovým razítkem označuje monarchii do roku 1900.
4. Mrkněte na poštovní datování – razítka let 1870–1885 patří k nejvzácnějším.
5. Identifikujte tiskárnu – podpis nakladatele se v ranném období objevoval na rubu, někdy mikroskopicky pod vinětou.

Časté otázky

Co znamená knihtisková pohlednice?

Pohlednice z let 1869–1890 vyrobená typografickou (knihtiskovou) technikou. Místo chromolitografie používala reliéfní desky podobné těm, na kterých se tiskly knihy a noviny. Obrazový motiv tvořil malý vinětní pohled v rohu, ozdobný rámeček a typografický nadpis.

Kdy vznikla první knihtisková pohlednice?

Bezprostředně po 1. říjnu 1869, kdy Rakousko-Uhersko jako první stát zavedlo Correspondenz-Karte. První obrazové verze se objevily během několika měsíců, České země patřily mezi průkopníky tohoto trhu.

Proč se nedochovalo víc kusů?

Tiskly se v malých nákladech (často 200–1000 kusů), na křehkém papíře a v době, kdy se pohlednice ještě nesbíraly. Sběratelství začalo až ve druhé polovině 90. let, kdy většina raných lupenů již dávno skončila v založení kamen.

Jaké jsou orientační ceny?

Knihtisková pohlednice z let 1869–1880 v dobrém stavu se běžně prodává od 500 Kč výš, vzácné české motivy nebo lupeny s císařskými razítky monarchie přesahují i 5 000 Kč. Vlhké, poškozené nebo nestále datované kusy stojí pochopitelně méně.

Jak rozlišit knihtisk od litografie?

Pod lupou. Knihtisk má ostré hrany kresby a písmen, někdy mírný „kraj“ – lehce zábyleštnější okraje od přetisku barvou. Litografie má plynulé barevné přechody bez těchto stop. Knihtiskové pohlednice jsou většinou černě nebo dvoubarevně tištěné, litografie po roce 1898 většinou plnobarevné.

Měly knihtiskové pohlednice ručně kolorované detaily?

Ano, časté byly červené střechy, modrá obloha nebo zelená úplný. Kolorace popývala cenu pohlednice, protože šlo o ruční práci a výsledek tak vždy nese drobné variace mezi kusy stejné série.

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Knihtiskové a vinětní pohlednice najdete především v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950, rakouských pohlednicích do roku 1950 a německých pohlednicích do roku 1950. Slovenské rané lupeny si prohlédněte ve slovenských pohlednicích do roku 1950. Pro sběratele historických dokumentů a rarity máme sběratelský oddíl.