Katastrofické pohlednice: povodně, požáry a živelní pohromy na starých pohlednicích

V září 1890 zaplavila Vltava polovinu Prahy. Voda překročila křivku Karlova mostu, podemlela jeho pilíře a strhla část mostovky. Malá Strana stala pod vodou, lidé se na lodích dopřavovali ven z domů. Během několika týdnů začali pražtí fotografé a tiskárny vydávat pohlednice se záběry zaplavených ulic. Lidé si je kupovali, posílali příbuzným jako dobové „fotoreportáže“ a zachovávali jako vzpomínku. Tak vznikla katastrofická pohlednice – zvláštní kategorie sběratelství, bez idylických panoramat a svátečních pozdravů, ale s tvrdou dokumentací toho, co se stalo.

Proč se pohlednice z katastrof vůbec vydávaly

Na přelomu 19. a 20. století neexistovala televize, internet ani živé zpravodajství. Velké události se sdílely především výtisky novin a pohlednicemi. Když do města přišla významná událost – povodeň, požár, železniční nehoda – místní fotograf vyrobil snímky a tiskárna do několika dní vydala pohlednici. Lidé z okolí si je kupovali, posílali příbuzným a zachovávali. Z toho důvodu máme dnes vizuální dokumentaci desti katastrof, které by jinak existovaly jen v textové formě.

Velké povodně na českých pohlednicích

Povodeň v Praze 1890

První velká fotograficky dokumentovaná povodeň v Česku. Vltava vystoupila na úroveň 4 m nad běžný stav (kulmínace 4. září 1890) a zaplavila Malou Stranu, Staré Město i Karlín. Karlův most poznamenala katastrofa nejvýrazněji – utrhly se hned tři jeho pilíře (část mezi Starým Městem a Karlínem). Pohlednice z roku 1890 jsou ještě vzácné, protože pohlednicová móda v té době začínala. Dochované černobílé fotopohlednice se strženými pilíři, loděmi v ulicích a ozápasích záchranných čet jsou sběratelsky velmi cenné.

Povodně začátku 20. století

Pražský Karlín zasahovala povodeň hned několikrát – například v letech 1903 a 1907. Těch časů již plnopohlednicová móda fungovala, a tak vyšly stovky kusů. Záběry zaplavených ulic, nábřeží a okolí Negrelliho viaduktu jsou klasikou pražských sběratelských sbírek.

Povodně v moravských městech

Brno, Olomouc, Přerov, Litovel – všechna tato města zaplavily moravské řeky v různých letech. Pohlednice s povodněmi z moravských měst jsou často vzácnější než pražské (menší náklady) a regionálními sběratelý vyhledávané.

Požáry měst a obcí

Požár Národního divadla 1881

Zásadní katastrofa české kultury – 12. srpna 1881, jen pondvouhodin po úvodním zkušebním představení, vyhořelo nově dokončené Národní divadlo, ještě před svým oficiálním otevřením pro veřejnost. Požár zasahla shora od střechy, kde při klempiřských pracích vznikla jiskra. Pohlednice s nápisem Národní divadlo po požáru jsou výjimečně vzácné – vydávaly se ve formě sběratelských lupenů pro celonárodní sbírku, která v roce 1883 umožnila znovuotevření divadla.

Požáry vesnic a městeček

Dřevěné české vesnice byly v 19. století náchylné k velkým požárům. Stačilo, aby z komína vyletela jiskra a celá vesnice mohla zachvátit plameny. Lokální fotopohlednice s vyhořelou vsi (Pečky 1898, Polícka 1902 a desetky dalších) jsou pro regionální sběratele velmi atraktivní.

Požáry historických objektů

K nejtrápnějším patří požáry hradů a zámků – Český Krumlov 1936, Konopiště 1894 (střešní požár během rekonstrukce), Plesí 1907. Pohlednice s těmito událostmi patří mezi sběratelské rarity.

Železniční nehody

Vývoj železniční dopravy přinesl první velké dopravní nehody, které se masově dokumentovaly. Snímky převrácených vagonů, vyžlablých lokomotiv a zničených mostů se prodavaly jako běžné pohlednice. Sběratelsky velmi vyhledávané jsou například:

• nehoda osobního vlaku v Týništi nad Orlicí 1908;
• tragická srážka u Choltic 1900;
• zřícení železničního mostu přes Hracholuskou nádrž 1910;
• nehoda u České Třebové v meziválečném období.

Proč jsou katastrofické pohlednice tak cenné

Hlavním důvodem je krátký oběh – pohlednice s povodněmi nebo požáry se prodávaly jen po dobu, kdy byla událost aktuální. Po několika měsících již o ně nebyl zájem a většina kusů se ztratila. Další váhu přidává historická hodnota – mnoho domů, mostů nebo objektů vyfocených v poškozeném stavu dnes neexistuje, byly zbourány nebo nahrazeny novostavbami a pohlednice je jejich jediným vizuálním dokumentem. Lokální náklady (často 100–1 000 kusů) a přesné datování událostí dělají z těchto pohlednic precizní historický dokument.

Co dělá katastrofickou pohlednici cennější

Přesné datum události na pohlednici výrazně zvyšuje hodnotu – například Povodeň v Praze 4. září 1890. Bonus přináší také vyobrazení záchranářských čet – lidé na lodích, hasiči při práci, vojáci pomahající s evakuací. Cenový příplatek přidává značka místního fotografa (místní měl bezprostřední přístup) a poštovní cesta brzy po události s ručně napsaným textím popisujícím katastrofu.

Jak postupovat při prohlížení katastrofické pohlednice

1. Identifikujte událost – povodeň, požár, železniční nehoda.
2. Hledejte datum – často je přímo na přední straně nebo v tištěném textí pohlednice.
3. Podívejte se na vydavatele – místní fotograf je sběratelský bonus.
4. Zkontrolujte rub – pokud je pohlednice prošlá brzy po události, má dokumentační váhu.
5. Mrkněte na techniku tisku – fotopohlednice (černobílé, sepiové) jsou typické pro katastrofické motivy.

Časté otázky

Které české katastrofy jsou nejvíc dokumentované na pohlednicích?

Povodeň v Praze 1890, povodně v Karlíně začátku 20. století, požár Národního divadla 1881, regionální požáry měst (Louny, Tábor, Pelhrimov) a železniční nehody z prvních dvou desetiletí 20. století.

Kolik stojí pohlednice z velkých povodní?

Záleží na městě, datu a stavu. Běžná fotopohlednice z pražské povodně začátku 20. století stojí 100–300 Kč. Vzácné pohlednice z roku 1890 nebo z místa dokumentovaného jen v omezeném množství se prodávají od 500 Kč výš a mohou přesahovat i tisícovku.

Proč se vydávaly pohlednice z katastrof?

Bez televize a internetu byly pohlednice první vizuální zprávou o velkých událostech. Lidé si je kupovali jako tehdejší „fotoreportáže“ a posílali příbuzným v jiných městech. Vydavatelé na nich dobře vydělávali – život pohlednice byl krátký, ale velmi intenzivní.

Existují pohlednice z požáru Národního divadla 1881?

Ano, ale jsou velmi vzácné. Vydávaly se ve formě sběratelských lupenů na podporu sbírky pro znovuvýstavbu divadla. Dochované kusy v dobrém stavu se prodávají od několika set korun po několik tisíc.

Mají pohlednice z menších povodní vůbec cenu?

Velkou. Povodně v menších městech – Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Brno – byly dokumentované v menších nákladech. Pohlednice z menšího města jsou vzácnější než ze stejné doby z Prahy. Regionální sběratelé platí překvapivě vysoko.

Proč nejsou pohlednice z 1. světové války zařazené v této kategorii?

Pohlednice z 1. světové války tvoří vlastní kategorii – vojenské a válečné pohlednice. Katastrofické pohlednice v užším smyslu označují živelní pohromy – povodně, požáry, železniční nehody, přírodní katastrofy. Válečné události mívají vlastní sběratelský okruh.

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Katastrofické pohlednice najdete plně zastoupené v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950 a v rakouských pohlednicích do roku 1950. Válečné katastrofy máme v kolekci 1. světové války a kolekci 2. světové války. Pro sběratele historických dokumentů máme sběratelský oddíl.