Hlubotiskové pohlednice: nejmodernější technika tisku z meziválečné éry

Pokud na pohlednici z 30. let najdete fotografii s nápadně hlubokými a sametově černými tmavými plochami, držíte v ruce hlubotiskovou pohlednici – nejmodernější reprodukční techniku tehdejší doby. Jde o samostatnou sběratelskou kategorii, kterou zná jen menší část nadšenců, ale o to vyšší váhu mají její jednotlivé kusy mezi historickými fotografickými dokumenty.

Co je hlubotisk

Hlubotisk (německy Tiefdruck, anglicky rotogravure) je technika tisku, kde obraz není na tiskové formě vyvýšený (jako u knižního tisku) ani v rovině (jako u litografie), ale vyrýván v jamkách různé hloubky. Barva se plní do těchto jamek a tlačí se na papír. Výsledkem je tisk s vynikajícím zachycením jemných přechodů a sytostí černých ploch. Hlubotiskové fotografické reprodukce na pohlednicích z 30. a 40. let byly tehdy špičkou techniky.

Kdy se hlubotisk používal na pohlednicích

Hlubotiskové pohlednice vznikaly hlavně mezi roky 1925 a 1950. V Československu jejich rozmach souvisí s rozvojem velkých tiskáren v Praze, Brně a Bratislavě. Po roce 1950 hlubotisk postupně vytěsnil ofset, který byl levnější a rychlejší. Hlubotiskové pohlednice z let 1925–1950 jsou dnes časově ohraničenou sběratelskou kategorií s charakteristickými vizuálními znaky.

Jak hlubotiskovou pohlednici rozpoznat

Hlubotisk se pozná podle několika typických znaků. Plochy nejsou rastrové jako u tříbarvotisku ani plynulé jako u litografie – jsou tvořené jemnými nepravidelnými tečkami různé hloubky, které pod silnější lupou ukazují strukturu jamek. Černé plochy jsou syté a sametové – fotografie města nebo krajiny v hlubotisku má téměř sametový dojem. Stíny a polostíny jsou zachyceny s precizním podáním. Papír mívá matnější povrch s lehce drsnou strukturou, která lépe zachytí hlubotiskovou barvu.

Slavné motivy hlubotiskových pohlednic

• Městské fotografické portréty – Praha, Brno, Bratislava ve 30. letech.
• Krajinné pohledy – Krkonoše, Tatry, Šumava.
• Vodopády, jezera, rybníky – ideální pro hlubotiskové podání vody.
• Lázně a hotely – Karlovy Vary, Mariánské Lázně v elegantních verzích.
• Vojenské portréty – muži v uniformách s jemnými stíny.
• Slavné stavby – Paříž, Víeň, Budín na elegantních hlubotiskových pohlednicích.

Hlubotisk versus jiné techniky

Litografie má plynulé plochy a často ručně kreslené detaily, hlubotisk je vždy fotografický a má jemné tečkové struktury pod lupou. Tříbarvotisk má ostré rastrové tečky azurové, purpurové a žluté barvy, hlubotisk bývá černobílý nebo monobarevný s nepravidelnou strukturou. Moderní ofset (od 50. let) má jasně viditelné rastrové tečky v pravidelném vzoru, kdežto hlubotisk používá nepravidelné jamky a vykazuje silnější kontrast.

Co dělá hlubotiskovou pohlednici cennější

Cenu zvyšuje datace 1925–1938 – hlubotisk z první republiky je nejhledánější. Atelierové portréty osobností (Masaryk, Beneš, herci 30. let) jsou sběratelsky cenné, podobně jako pohlednice malých obcí nebo zaniklysi budov. Vyšší cenu mají pohlednice z fotografických ateliérů, které se výrazně zasloužily o umělecký hlubotisk – Česká grafická Unie, Politika a Studio Wertheimer v Praze, fotoateliér Ján Smétana nebo Atelier Sudek (od konce 30. let).

Jak postupovat při prohlížení pohlednice

1. Pod lupou zkontrolujte strukturu – nepravidelné tečky = hlubotisk.
2. Vidějte hloubku černých ploch – hlubotisk je sametový.
3. Datace přes zadní stranu (1925–1950 = období hlubotisku).
4. Hledejte podpis fotografa nebo studia v rohu obrazu.
5. Pokud zachycuje slavnou osobnost nebo zaniklé místo, hodnota stoupá.

Časté otázky

Co je hlubotisk?

Technika tisku, kde je obraz vyrýván v jamkách různé hloubky na tiskové formě. Barva se plní do jamek a přenáší na papír. Hlubotisk vyniká v zachycení jemných přechodů a sytosti černých ploch.

Jak rozpoznam hlubotiskovou pohlednici?

Pod lupou hledejte nepravidelné tečkové struktury (ne rastrové jako u tříbarvotisku, ne plynulé jako u litografie). Plochy černé jsou syté a sametové. Papír je matnější s lehce drsným povrchem.

Kdy hlubotisk vznikl?

Technika hlubotisku byla používána pro uměleckou reprodukci od konce 19. století, ale rotací strojových hlubotiskových lisů (Klitsch 1879, posunutá inovace na začátku 20. století) se technika stala vhodnou pro masový tisk. Její rozmach na pohlednicích přišel až v 20. a 30. letech.

Kolik stojí hlubotisková pohlednice?

Běžné hlubotiskové pohlednice z 30. let stojí 30–80 Kč. Pohlednice s podpisem známého fotografa nebo s portrétem významné osobnosti mohou překročit několik stovek až tisíc.

Proč je hlubotisk dnes vzácný?

Po roce 1950 byl hlubotisk postupně nahrazen ofsetovým tiskem, který byl rychlejší a levnější. Hlubotisk zůstal pro umělecké reprodukce a sběratelské výtisky. Pohlednice z hlubotiskové éry jsou tak časově ohraničeným sběratelským výsekem.

Existují barevné hlubotiskové pohlednice?

Ano, ale mnohem méně často než černobílé. Barevný hlubotisk byl drahý a používal se hlavně pro umělecké reprodukce a luxusní lázeňské pohlednice. Černobílý nebo monobarevný hlubotisk byl mnohem masověji používaný.

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Hlubotiskové pohlednice najdete především v pohlednicích ČR malý formát do roku 1950, kde tvoří výraznou část meziválečného výběru. Umělecké reprodukce v hlubotisku jsou v pohlednicích malířství. Hlubotiskové portréty osobností v pohlednicích ostatních osobností. Pro sběratele uměleckých tisků a fotografií sběratelský oddíl.