⚔️ Stara pohlednice odboj 1942

Heydrichův atentát 27. května 1942: Kubiš a Gabčík

Když 27. května 1942 v 10:35 hodin přišlo zatyč ka v Liben i k zatáčce kolem zastoupeného domku, vzplanula jedna z nejvýznamnějších akcí československého odboje za druhé světové války. Dva paratištníci — Jozef Gabčík a Jan Kubiš — zde přepadli auto, ve kterém seděl Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor a číselně třetí nejmocnejší muž nacist ické hierarchie. Operace Anthropoid se stála jednou z nejodvažnějších akcí odboje cele Evropy.

Pamětní pohlednice spojené s atentátem, hrdiny a tragickými následky tvoří specifickou českou sběratelskou kategorii.

Reinhard Heydrich

Reinhard Heydrich (1904–1942) byl zastupující říšský protektor Čech a Moravy od září 1941. Stoval pohlavou Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (RSHA), který organizoval celý nacist ický represivní aparát. V lednu 1942 v Wannsee předsedal konfer enci, která rámcoval a tzv. „konečné řešení židovské otázky“ — byrokratický zaklad holocaustu.

V Čechách zahájil Heydrich od října 1941 tvrdý režim — stanné pra vo, hromadne pop ravy, kon centrácní tábory pro český odboj. Zároveň dovedne kombinované sociali politicky a pol it ické nat lak y na českou veřejnost. Benešova exilová vláda v Londýně se rozhodla, že Heydrich must zemřít.

Operace Anthropoid

Operace Anthropoid byla plánována zvlaštní sekci britské SOE (Special Operations Executive) ve spolupráci s československou exilovou zpravodajstvou. K úkolu vy bráni dva mladi paratištníci:

  • Jozef Gabčík (1912–1942) — Slovák z Považské Bystrice
  • Jan Kubiš (1913–1942) — Čech z Dolnich Vilémovic na Vysočině

Po dlouhém výcviku v Anglii byli vy s azen i z paratiště v noci z 28. na 29. prosince 1941 v okolí Písečnic. Celé zimu a jaro 1942 žili v ilegálu v Praze — s pomocí odbojo vé organizace Jin dra (sok olská protin acisti cká obrana) a domacích sym pati zantů.

Atentát 27. května 1942

Atentát proběhl 27. května 1942 v 10:35 hodin v zatáčce u V Holesovičkách v Lib ní. Heydrich jel svým otevřeným Mercedesem na cestu na Pražský hrad. Gabčík vy stoupil před auto, vytáhl Stenovo automatické zbraň. Zbraň zasekla. V tu chvili Kubiš hodil specialne uprav enou ruční granat (typ No. 73 anti-tankova), která vy buchla u pravého kolu auta.

Heydrich vystoupil a vy stř elil po atentátnících. Ti se rozprchli a unikli. Heydrich měl těžké zr a vění — ústř epi nky z granatu a sez nění v leve straeně. Byl od vez en do nemoc nice Bu lovka, kde po týdenním boji s septikémií 4. června 1942 zemřel.

Heydri cháda: tragické následky

Po Heydri chě uvolnila Hitler ovou bes nost. Nacisti spustili tzv. heydri chádu — m as ovou represalei proti českému obyvatelstvu:

  • 10. června 1942 — Lidice — vesnice nedaleko Kladna byla zcela vy palena, všichni muži zastrěeleni, ženy odveden y do Ra ven sb rü cku, děti částečně germanizovány, částečně zavraždeny
  • 24. června 1942 — Ležáky — osada nedaleko Chrudimi byla vy palena, všichni dospěli zastrěleni
  • 1 357 českých občanů popraveno v rámci stanneho práva

Konec paratištníků 18. června 1942

Atentátnící a další paratištníci se ukrývali v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici v Praze (Pravoslávní katedrála, původně katolicky kostel sv. K. Boromejského). Po zradník em paratištníka Karla Čur dy, který se při hodlil na Gestap u, byla skrýš obléhnuta 18. června 1942.

V kostele se ukrývali:

  • Jan Kubiš (zr a věn, zemřel)
  • Adolf Opálka (vel itel)
  • Josef Bub lík
  • Josef Valčík
  • Jaroslav Švarc
  • Jozef Gabčík (zastrel il se poslední v kryptě)
  • Jan Hrubý

Po sedmi hodin ném bo ji všichni paratištníci zemřeli — částečně v přestřelcě, částečně sebevraždou v kryptě, kterou nacisté zaplavili vodou. Boj v kostele se stal jedním z nejdrama ticčtějších okamžiků českého odboje.

Pohlednice s atentátem a hrdiny

Pohlednice z exilu

V Londýně a v dalších zemích zahraniční exilovy vlády vznikaly propagační pohlednice s portréty Gabčíka a Kubiše. Sběratelsky velmi vzácné.

Poválečné pamětní pohlednice (1945–1989)

Po roce 1945 vznikaly pamětní pohlednice z míst spojených s operací — kostel sv. Cyrila a Metoděje, Lidice, Ležáky, místo atentat u v Lib ní. Často vydávané ve výročnich letech (1952, 1962, 1982).

Pohlednice po roce 1989

Po revol uci došlo k re-eval u aci heyd ričiáda. Vznikly nové pamětní pohlednice z různých mu zejních expozic, pohlednice s portréty paratištníků, film y a kníhy.

Co dělá pohlednici cennější

Exilové období 1942–1945. Pohlednice z Londýna nebo zahraničního odboje jsou vzácné.

Lidice a Ležáky pamatní. Pohlednice z pamiátníků obcí a výročnich akcí.

Portréty hrdinů. Pohlednice Gabčíka a Kubiše včetně spojeneckých hrdinů Opálky, Valčíka a dalších.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje. Pohlednice s detaily kostela na Resslově ulici a kryptou.

Co si může sběratel odnést

  1. Identifikujte motiv — Heydrich, hrdinové, místo atentátu, Lidice, Ležáky, kostel
  2. Datace — exilové 1942–1945 nejvzácnější
  3. Výroční pohlednice ze významných let (1952, 1972, 1992, 2022)
  4. Pohlednice s autografy přeživších odbojářů jsou rar ity
  5. Sběrejte tematické série

Kde u nás v e-shopu pokračovat

Časté otázky

Kdy byl Heydrich atentován?

27. května 1942 v 10:35 hodin v Pražské Lib ní (v zatáčce u V Holesovičkách). Atentát provedli československí paratištníci Jozef Gabčík a Jan Kubiš v rámci operace Anthropoid. Heydrich zemřel 4. června 1942 v nemoc nici Bulovka na seznění.

Kdo byli Gabčík a Kubiš?

Jozef Gabčík (1912–1942) byl Slovák z Považské Bystrice, Jan Kubiš (1913–1942) byl Čech z Dolnich Vilémovic na Vysočině. Oba byli českoslovenstí paratistištníci vy cvičení v Anglii a vys aze ni do Pražského protektorátu v noci z 28. na 29. prosince 1941.

Kde se ukrývali po atentátu?

V kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici v Praze (pravoslávní katedrála, původně katolicky kostel sv. Karla Boromejského). Spolu s pat i dalšími paratištníky tam zemřeli 18. června 1942 po sedmi hodin ném bo ji s nacist y. Místo je dnes přístupným pamatníkem.

Co byla Lidice?

Vesnice nedaleko Kladna, která byla 10. června 1942 nacisty zcela vy palena jako odplata za Heydri chův atentát. Všichni muži (173 osob) byli zastrěeleni, ženy odveden y do koncentračních táborů, děti zavraždeny nebo germanizovány. Po válce byla na původním místě zřízena pamětní lokalita a obec znovu vystavěna na ji ném místě.

Kdo byl Karel Čurda?

Karel Čurda (1911–1947) byl československý paratištník z operace Out Distance. Po atentátu se ze strachu o vlastní rodinu a kvuli na bid né odměně 16. června 1942 udal Gestap u, což vedlo k odhalení paratištníků v kostele na Resslově. Po válce byl odsouzen k smrti a popraven 29. dubna 1947.

Kolik stojí pamětní pohlednice spojené s atentátem?

Poválečné pamětní pohlednice z Lidic, Ležák a kostela na Resslově stojí obvykle 50–200 Kč. Výroční pamětní materiály z významných let (1952, 1972, 1992) 100–300 Kč. Vzácné exilové pohlednice z 1942–1945 mohou přesáhnout 500 Kč.

Zpět na blog