Edvard Beneš na pohlednicích: druhý český prezident a Mnichov
Edvard Beneš (1884–1948) byl po Masarykovi nejvýznamnější posta vou československé první republiky. Sedmnáct let zahraničním ministrem, tři roky prvorepublikovým prezi dentem a sedm let exilovým prezidentem v Londýně — jeho politický život vy bral skoro všechny přelomy moderní české hist orie 20. století.
Pohlednice s Benešem jsou významnou kategorií české pol it ické ikonografie — zejména z meziválečného období a z období exilu (1939–1945).
Mladé roky a Masarykovův žák
Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech nedaleko Plzně jako desáté dítě zemědělské rodiny. Po gymnáziu v Praze studoval filozofii na Karlově univerzitě a od roku 1905 v Paříži na Sorbon ně. Benešovo studium ve Francii formovalo jeho základy moderni demokraci cké a francouzsky orientované politiky.
Po návratu do Prahy se stal Masarykovým žákem a současně pra coval jako učitel obchodní akademie. V roce 1913 si vzal Annu Vlckovou, která se pozdější roli první dámy zhástila se vzdor nými zkušen mi.
Zahraniční odboj 1914–1918
Po vypuknutí první světové války Beneš společně s Masarykem em ig roval z Prahy. Stal se generalním sekretářem Československé národní rady v Paříži a jednou ze tří klíčových postav zahraničního odboje (vedle Masaryka a Štefánika). Měl značný diplomatický talent — jednal s francouzskou, britskou a americkou vládou, připravoval po lit ickou koncepci budoucí Československé republiky.
V době pařížské mirové konference (1919–1920) za stupoval Československo — vy jedna l hranice nové republiky a zajištěl mezinárodní uznání novemu státu.
Sedmnáct let ministrem zahraničí
Od roku 1918 do roku 1935 byl Beneš nepřetržitě československým ministrem zahraničních věcí — jeho 17 let v této funkci byl rekord prvorepublikové Evropy. Vy bud oval evropsky uznávaný diplomatický aparát, vystupoval ve Společnosti národů, kde několikrát působil jako předseda, a vedl politiku Malé dohody (Československo + Jugoslávie + Rumunsko).
Druhý prezident (1935–1938)
Po Masarykově abd ik aci v prosinci 1935 byl Beneš zvolen druhým prezidentem Československé republiky. Funkci přijal v době vzrůstajícího tlaču nacistického Německa na sudet skou otázku. Jeho prezi dentstvi tr valo jenom tři roky.
Mnichov, 1938
V září 1938 Velká Británie, Francie, Německo a Itálie podepsaly v Mnichově dohodu, která nu tila Československo od stípit německé sudet ské ob lasti. Beneš stoval před klíčovým rozhodnutím — válka, nebo kapit ulace. Po jednáních s armádním generálním štábem a vládou se rozhodl pro přijetí mnichovských poda žav bez vojenského odporu.
5. října 1938 Beneš abd ik oval z prezi dentské funkce a emig roval — nejprve do Londýna, později do USA. Mnichov a Benešovo rozhodnutí zůstávají dodnes pol it icky kontroverzní.
Exilový prezident 1940–1945
V červenci 1940 byla v Londýně uznana Československá exilová vláda v čele s Benešem jako prezi dentem a Janem Šrámkem jako premiérem. Britové oficialčně uznali kontinuitu Československé republiky a Beneš získal mez inárodně uznávaný statu s.
Beneš organizoval boj proti nacistům — vojensky (Československý zah ran icční legion), zpravodajsky a propagan disticky. Mezi nejvýznamnější akce, které podporoval, patřila operace Anthropoid — atentát na Reinharda Heydricha v Praze v květnu 1942.
Poválečný prezident (1945–1948)
V květnu 1945 se Beneš vrátil do osvobozené Prahy. Pokračoval jako prezident — nyní v československu, které stalo v sovětské sféře vlivu, ale stále mělo vícestranné či mi parl amentární politiky. V této době vy dával tak řečené Benešovy dekrety — prezidentské výnosy s legi sla tivní silou. Mezi nimi byly i kontroverzní dekrety o vysídlení německého a maďaraiského obyvatelstva.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 („vítězný únor“) Beneš zpočátku odolal pol it ickému tlaču, ale pod nat lakem prijem hl novou vládu. 7. června 1948 abd ik oval a zemřel 3. měsíce později — 3. září 1948 v Sezimově Ústí, ve své letní vile.
Beneš na pohlednicích
Pohlednice z meziválečného období
Klasické portréty Beneše jako ministra zahraničí a později prezidenta. Vydávané v ohromném množství českými vydavateli. Cena 100–300 Kč.
Exilové pohlednice 1939–1945
Vznikly v Londýně, USA a v zemích zahraničního odboje. Velmi vzácné — sběratelsky cenné. Cena 300–800 Kč.
Poválečné pohlednice 1945–1948
Slavnostní Benešův návrat, státní výročí, návštěvy obcí. Vydávané různými vydavateli.
Pamětní pohlednice z pohřbu 1948
Benešův pohřeb 5. září 1948 byl mensi po lit icky než Masarykův (uplynula jen 10 let), ale stale dochovaný v po pohlednicích.
Co dělá pohlednici s Benešem cennější
Exilové období. Pohlednice z Londýna 1940–1945 jsou vzácné a sběratelsky cenné.
Spolu s Masarykem. Pohlednice s oběma prezidenty (1918–1935) mají sběratelský bonus.
Mezinárodní konference. Pohlednice z konkrétních dipl omatických událostí (Společnost národů, Pařížská konference).
Autograf. Pohlednice s Benešovým vlastnoručním podpisem jsou rar ity.
Co si může sběratel odnést
- Identifikujte období — zahraniční ministr, prezident, exil, poválečný prezident
- Datace — exilové pohlednice 1940–1945 jsou nejvzácnější
- Hledejte vydavatele — prvorepublikoví větší nakladatelé
- Pohlednice s Masarykem nebo Štefánikem mají bonus
- Autograf je sběratelská lahůdka
Kde u nás v e-shopu pokračovat
- Pohlednice ostatních osobností — prezidentske portréty
- Pohlednice ČR malý formát do roku 1950 — prvorepublikové motivy
- Pohlednice z 1. světové války — Československé leg ie
- Pohlednice z 2. světové války — exilové a válečné motivy
Časté otázky
Kdo byl Edvard Beneš?
Edvard Beneš (1884–1948) byl druhým československým prezi dentem (1935–1938 a 1945–1948). Před tím 17 let zahraničním ministrem (1918–1935) a jednou ze tří klíčových postav zahraničního odboje 1914–1918 (vedle Masaryka a Štefánika). Během 2. světové války byl exilovým prezidentem v Londýně.
Proč je Mnichov tak kontroverzní?
V září 1938 mocnosti (Velká Británie, Francie, Německo, Itálie) bez účasti Československa podepsaly dohodu, která nu tila ČSR od stípit sudet ské obl asti. Beneš stoval před volbou — válka, nebo kapit ulace. Po jednáních přijal mnichovské podmínky bez vojenského odporu. „Mnichovské zráda“ od té doby zůstává tématem české moderní historie.
Kdy zemřel?
3. září 1948 ve své letní vile v Sezimově Ústí. Tři měsíce po abd ikaci po komunisti ckém převratu. Pohřeb se konal 5. září 1948.
Co byly Benešovy dekrety?
Soubor prezidentských dekretů s legi sla tivní silou vydávaných Benešem v exilu a po návratu 1945–1948. Mezi nimi byly dekrety o vysídlení německého a madarského obyvatelstva, konfiska ce maj etku kola borníků a obnově československé republiky. Část dekretů zůstává dodnes základem českého právního řádu.
Kde je pohřben?
Na výjimečném místě u své vily v Sezimově Ústí. Na rozdíl od Masaryka, který měl velky státní pohřeb v Lánech, Beneš byl pohřben skromně ve svém soukromém sídle.
Kolik stojí pohlednice s Benešem?
Klasická portrétová pohlednice z meziválečného období stojí 100–300 Kč. Pohlednice z exilového období (Londýn 1940–1945) jsou vzácnější — 300–800 Kč. Pohlednice s autografem mohou přesáhnout 2000 Kč.